Webbův teleskop zachytil galaxii starou přes 13 miliard let

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Galaxie známá jako GLASS-z13 pochází z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, je tedy asi o sto milionů let starší než cokoli, co astronomové mohli sledovat doposud, řekl agentuře AFP Rohan Naidu z Harvardského centra pro astrofyziku. „Zřejmě se díváme na nejvzdálenější hvězdy, které kdy kdo viděl,“ dodal.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí, a pohled do vzdáleného vesmíru tak vlastně umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale i času.

Podle Naidua GLASS-z13 určitě existovala v nejranější éře vesmíru, ale její přesné stáří zůstává neznámé, mohla totiž vzniknout kdykoli během prvních 300 milionů let po Velkém třesku. 

Informace o galaxii GLASS-z13 pocházejí z prvních dat pořízených přístrojem NIRcam na palubě Webbova dalekohledu. Ten pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Při převodu z infračerveného do viditelného spektra galaxie vypadá spíš jako jedna hvězda – jako červená skvrna s bílou barvou ve svém středu.

Nečekaná zjištění

Naidu a jeho pětadvacetičlenný tým astronomů z celého světa informovali o objevu v odborném časopise, zatím ale jejich studie neprošla recenzním řízením. Podle expertů na astronomii je ale práce skvělá: „Astronomické rekordy se už hroutí a další se otřásají,“ napsal na Twitteru vedoucí výzkumu NASA Thomas Zurbuchen. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá velmi slibně,“ dodal. 

Naidu doplnil,  že k velmi podobným výsledkům dospěl i další tým astronomů pod vedením Marca Castellana, který pracoval na stejných datech.

Výsledky jsou sice slibné, ale vycházejí z velmi neúplných dat – tým chce proto požádat o přístup k dalších měřením. Některá zjištění jsou totiž dost nečekaná. Například galaxie má hmotnost miliardy Sluncí, což je „potenciálně velmi překvapivé, a opravdu tomu nerozumíme, vzhledem k tomu, jak brzy po Velkém třesku vznikla,“ řekl Naidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...