Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin. Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady, uvedl deník Guardian.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

Pro popis chybí pojmy

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

„Většina z nás nemá čas na to, aby debatovala o tom, co je a co není planeta. Je to, jako kdybych řekl, že moje kočka je mazlíček o velikosti čivavy. Ale není to čivava, je to kočka,“ uvedl McCaughrean ohledně toho, nakolik se JuMBO podobají planetám.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo tisíce stupňů Celsia, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země; mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích Jamese Webba znázorněná jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...