Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin. Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady, uvedl deník Guardian.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

Pro popis chybí pojmy

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

„Většina z nás nemá čas na to, aby debatovala o tom, co je a co není planeta. Je to, jako kdybych řekl, že moje kočka je mazlíček o velikosti čivavy. Ale není to čivava, je to kočka,“ uvedl McCaughrean ohledně toho, nakolik se JuMBO podobají planetám.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo tisíce stupňů Celsia, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země; mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích Jamese Webba znázorněná jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...