Americká kosmická agentura NASA zveřejnila ostrý snímek jasné hvězdy, který je důkazem, že optika vesmírného dalekohledu Jamese Webba zřejmě funguje naprosto perfektně.
Infračervený teleskop Jamese Webba stál přes deset miliard dolarů a jeho vývoj trval desítky let. Do vesmíru byl nakonec po mnoha odkladech vypuštěn vloni v prosinci. Přestože ještě není v plném provozu, už teď dělá vědcům radost.
NASA oznámila, že všech osmáct jeho jednotlivých zrcadel se podařilo seřídit tak, aby fungovala jako jedno obří.
Tento nový vesmírný teleskop by nám měl ukázat, jak vypadal vesmír, když byl ještě mladý. „Když se objevily první snímky, byli jsme v řídicím středisku mise a byl to pro nás všechny velmi emotivní okamžik,“ popsal Lee Feinberg, který právě optice dalekohledu velí. „S radostí teď mohu říci, že optický výkon dalekohledu je naprosto fenomenální. Funguje mimořádně dobře.“
Během procesu vyrovnávání astronomové zaměřili teleskop na jasné hvězdy. Dřívější snímky zveřejněné NASA ukazovaly, jak by se segmenty chovaly jako jednotlivé dalekohledy, přičemž každý by vracel samostatný obraz téže hvězdy. Teď ale zrcadlové segmenty konečně umí spolupracovat. A výsledky jsou přesně takové, v jaké doufali.
Co největší teleskop na světě odhalí více o vesmíru
„Když jsme zaostřovali na tyto jasné hvězdy, nemohli jsme nevidět, jak se za nimi zaostřuje i zbytek vesmíru, a viděli jsme i vzdálenější hvězdy a galaxie, které se dostávají do popředí,“ říká Marshall Perrin, astronom ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „A upřímně řečeno, celý tým byl chvílemi jako omámený, když viděl, jak se to děje.“
„Není možné se na tahle data dívat a nebýt nadšený z vědeckých možností, které se nám tu otevírají,“ vypráví Perrin.
Než bude teleskop plně připravený k vědecké práci, čekají ho ještě celé týdny testů a příprav. Od letošního léta by ale měl být schopen ukazovat lidstvu, jak vypadaly některé z prvních galaxií jen pár set milionů let po velkém třesku. Dalekohled bude také použit ke zkoumání atmosfér planet, které obíhají kolem vzdálených hvězd, a k hledání chemických stop, které by mohly naznačovat přítomnost života.
