Webbův dalekohled našel 1350 světelných let od Země molekulu zásadní pro vznik života

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Tato molekula má podle objevitelů zásadní význam, protože snadno reaguje s mnoha dalšími molekulami na bázi uhlíku. Díky tomu spouští růst složitějších molekul na bázi uhlíku – takových, jež jsou zapotřebí pro vznik života. Vědci předpokládají, že tvoří základní kámen mezihvězdné organické chemie.

„Tento objev potvrzuje nejen neuvěřitelnou citlivost Webbova teleskopu, ale také dokládá zásadní význam CH3+ pro mezihvězdnou chemii,“ uvedla Marie-Aline Martin-Drumelová z Univerzity Paris-Saclay ve Francii, která se na objevu podílela.

Disk s potenciálem života

Zásadní úlohu CH3+ v mezihvězdné uhlíkové chemii vědci předpověděli už v 70. letech 20. století, ale až možnosti Webbova teleskopu umožnily její pozorování v oblasti vesmíru, kde by nakonec mohly vzniknout planety schopné pojmout život.

Systém d203-506, který se nachází ve vzdálenosti asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, se skládá z malého červeného trpaslíka o hmotnosti asi desetiny Slunce a disku kosmického prachu. Je bombardovaný silným ultrafialovým zářením z blízkých horkých, mladých a hmotných hvězd.

Vědci se domnívají, že většina protoplanetárních disků, v nichž se formují planety, prochází obdobím takového intenzivního ultrafialového záření, protože hvězdy se obvykle formují ve skupinách, jež často zahrnují masivní hvězdy produkující právě toto záření. To stejné se zřejmě stalo i našemu Slunci, ale hvězda, která ho bombardovala, už dávno zanikla.

Ultrafialové záření vědci dlouho považovali za čistě destruktivní pro vznik složitých organických molekul. Přesto existují jasné důkazy, že jediná planeta, na které je život možný, se zrodila z disku, který byl tomuto záření silně vystaven.

Podceněné záření

Tým, který provedl tento výzkum, možná našel řešení této hádanky. Jejich práce předpokládá, že přítomnost CH3+ ve skutečnosti souvisí s ultrafialovým zářením, které poskytuje nezbytný zdroj energie právě pro vznik CH3+.

Hlavní autor výzkumu, Olivier Berné z Univerzity v Toulouse ve Francii, upřesňuje: „To jasně ukazuje, že ultrafialové záření může zcela změnit chemické složení protoplanetárního disku. Mohlo by skutečně hrát rozhodující roli v raných chemických fázích vzniku života tím, že pomáhá produkovat CH3+, což věda dříve podceňovala.“

Webbův teleskop je schopen molekuly rozeznat díky tomu, že sleduje infračervené spektrum přístroji MIRI a NIRSpec: různé molekuly vydávají odlišné záření a přístroje umí světlo hvězdy rozložit na jednotlivé složky a z nich poznat, co je jeho zdrojem. Dalekohled už detekoval v minulosti jiné molekuly, tato má ale vlastnosti, které pozorování téměř znemožňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...