Webbův dalekohled našel 1350 světelných let od Země molekulu zásadní pro vznik života

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Tato molekula má podle objevitelů zásadní význam, protože snadno reaguje s mnoha dalšími molekulami na bázi uhlíku. Díky tomu spouští růst složitějších molekul na bázi uhlíku – takových, jež jsou zapotřebí pro vznik života. Vědci předpokládají, že tvoří základní kámen mezihvězdné organické chemie.

„Tento objev potvrzuje nejen neuvěřitelnou citlivost Webbova teleskopu, ale také dokládá zásadní význam CH3+ pro mezihvězdnou chemii,“ uvedla Marie-Aline Martin-Drumelová z Univerzity Paris-Saclay ve Francii, která se na objevu podílela.

Disk s potenciálem života

Zásadní úlohu CH3+ v mezihvězdné uhlíkové chemii vědci předpověděli už v 70. letech 20. století, ale až možnosti Webbova teleskopu umožnily její pozorování v oblasti vesmíru, kde by nakonec mohly vzniknout planety schopné pojmout život.

Systém d203-506, který se nachází ve vzdálenosti asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, se skládá z malého červeného trpaslíka o hmotnosti asi desetiny Slunce a disku kosmického prachu. Je bombardovaný silným ultrafialovým zářením z blízkých horkých, mladých a hmotných hvězd.

Vědci se domnívají, že většina protoplanetárních disků, v nichž se formují planety, prochází obdobím takového intenzivního ultrafialového záření, protože hvězdy se obvykle formují ve skupinách, jež často zahrnují masivní hvězdy produkující právě toto záření. To stejné se zřejmě stalo i našemu Slunci, ale hvězda, která ho bombardovala, už dávno zanikla.

Ultrafialové záření vědci dlouho považovali za čistě destruktivní pro vznik složitých organických molekul. Přesto existují jasné důkazy, že jediná planeta, na které je život možný, se zrodila z disku, který byl tomuto záření silně vystaven.

Podceněné záření

Tým, který provedl tento výzkum, možná našel řešení této hádanky. Jejich práce předpokládá, že přítomnost CH3+ ve skutečnosti souvisí s ultrafialovým zářením, které poskytuje nezbytný zdroj energie právě pro vznik CH3+.

Hlavní autor výzkumu, Olivier Berné z Univerzity v Toulouse ve Francii, upřesňuje: „To jasně ukazuje, že ultrafialové záření může zcela změnit chemické složení protoplanetárního disku. Mohlo by skutečně hrát rozhodující roli v raných chemických fázích vzniku života tím, že pomáhá produkovat CH3+, což věda dříve podceňovala.“

Webbův teleskop je schopen molekuly rozeznat díky tomu, že sleduje infračervené spektrum přístroji MIRI a NIRSpec: různé molekuly vydávají odlišné záření a přístroje umí světlo hvězdy rozložit na jednotlivé složky a z nich poznat, co je jeho zdrojem. Dalekohled už detekoval v minulosti jiné molekuly, tato má ale vlastnosti, které pozorování téměř znemožňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...