Laboratorní podmínky nestačily. Vzorek z asteroidu Ryugu je kontaminovaný životem

Vzorky, které se před několika lety podařilo japonským vědcům odebrat z asteroidu Ryugu, se nepovedlo ochránit před znečištěním. Přes maximální snahu a použití toho nejlepšího vybavení jsou masivně kontaminované pozemskými mikroorganismy. Vyvolává to otázku, jestli je vůbec možné takové vzorky chránit lépe.

Přísněji než se „Vzorkem A0180“ se zatím na Zemi zacházelo jen s máločím. Drobná, asi milimetrová, částečka hnědočerné barvy vypadá nenápadně, ale představuje klíč k pochopení existence života. Odebrala ji japonská mise Hajabusa 2 před pěti lety z „temného“ asteroidu Ryugu.

Vzorek, který se na Zemi dostal v hermeticky uzavřené komoře, byl otevřen v dusíku ve speciálně čisté místnosti s úrovní ochrany 10 000, což je nejpřísnější norma na počet jakýchkoliv částic v laboratorním prostředí. Cílem bylo zabránit kontaminaci, ať už Země něčím, co bylo součástí vzorku, ale i opačně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy aby pozemské částice „nekolonizovaly“ a neznehodnotily tak mimozemský vzorek. A to se podle nové studie nepodařilo.

Vědci dodržovali při práci se vzorkem ta nejpřísnější známá pravidla – jednotlivé částečky se vzorky se vždy odebíraly dokonale sterilizovanými nástroji a byly okamžitě uloženy do vzduchotěsných nádob chlazených dusíkem.

Ještě před analýzou experti vzorek podrobili nano-rentgenové počítačové tomografii a pak ho zalili do bloku epoxidové pryskyřice pro skenovací elektronovou mikroskopii. Když pak vědci vzorky prozkoumali, zjistili, že je na nich život. Spousta života.

Život si vždy najde cestu

Na povrchu špetky asteroidu sledovali tyčinky a vlákna organické hmoty, interpretované vědci jako vláknité mikroorganismy. Rozdíly ve velikosti a tvaru těchto struktur se podobaly známým pozemským mikrobům. Pozorování ukázala, že množství těchto vláken se v průběhu času měnilo, což naznačuje růst a úbytek populace těchto primitivních organismů.

Populační statistiky naznačují, že mikroorganismy pocházely spíše z pozemské kontaminace během fáze přípravy vzorku, než že by byly na asteroidu původní. Výsledky studie tedy naznačují, že pozemské mikroorganismy dokázaly prakticky okamžitě a bez problémů kolonizovat mimozemský materiál, a to přes nejpřísnější mechanismy jeho ochrany, jakých je současná věda a technika schopna.

Autoři nové studie proto doporučují, aby se pro další podobné mise, zejména pro tu, která bude zkoumat vzorky z Marsu, postupy výrazně zdokonalily, jinak výsledky analýz nepřinesou odpovědi, na které se čeká.

Proč zkoumat vzorky kamení z vesmíru

Pokud by se opravdu podařilo objevit mimozemský život na asteroidech nebo uvnitř meteoritů, mělo by to zásadní dopady na pochopení vzniku a rozšíření života ve vesmíru. A v důsledku i na uvažování člověka o sobě samém.

Panspermie je hypotéza, která říká, že život může přežít i v meziplanetárním prostoru a že je tak díky tomu schopen se skrze něj pohybovat, třeba na povrchu asteroidů, komet nebo dalších těles. A mohl by tedy, podle hypotézy poprvé precizně popsané švédským chemikem a fyzikem Svante Arrheniem, cestovat mezi planetami. Zjednodušeně řečeno by tedy mohl pozemský život pocházet „odjinud“ a na naši planetu jen přicestovat.

Zprávy o možných stopách mikroorganismů nalezených v takzvaných chondritických meteoritech už dlouho podněcují debaty o mimozemském životě. Až doposud se sice předpokládalo (a svědčily pro to i další důkazy), že jde jen o pozemské znečištění, nedal se ale vyloučit ani mimozemský původ.

Výzkum vzorků z Ryugu však říká, že kontaminace je až příliš snadná, takže hypotézy o mimozemském původu mikroorganismů mají ještě menší váhu než doposud.

Zatím neřešitelný problém

S tímto problémem se potýkají nejen japonští vědci, ale také americká NASA. Ta se snaží zabránit zavlečení pozemských mikrobů na Mars tím, že sondy a přistávací moduly staví v čistých prostorách. Před třemi lety dokonce zřídila speciální úřad, který je na to specializovaný. Jedná se o Office of Planetary Protection neboli Úřad pro ochranu planety.

Dosavadní výsledky ale naznačují, že tento úkol je téměř nemožný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...