Vzdálené dvojče Země má horečku. Chybí mu atmosféra, ukázal Webbův dalekohled

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Každá planeta vyzařuje teplo – a Webbův teleskop ho dokázal změřit podobně, jako se měří dítěti horečka pomocí digitálního teploměru. Dalekohled totiž snímá vesmír v infračerveném spektru, což je přesně ta oblast světla, ve které tělesa vyzařují teplo. Výsledek ukazuje, že teplota na „denní“ straně planety je asi 232 stupňů Celsia, což naznačuje, že nemá žádnou významnou atmosféru. Kdyby plynný obal měla, pohybovaly by se teploty na jejím povrchu výrazně níže, ukazují simulace a modely NASA.

Ukazují také, že šance, že by se tam mohl vyskytovat život, je prakticky nulová.

Toto pozorování je první detekcí jakékoliv formy světla vyzařovaného exoplanetou tak malou a chladnou, jako jsou kamenné planety v naší sluneční soustavě. Výsledek podle agentury NASA představuje důležitý krok při zjišťování, jestli planety obíhající kolem malých aktivních hvězd, jako je právě TRAPPIST-1, mohou mít atmosféru potřebnou pro život. Astrofyzici jsou z výsledku nadšení, protože jim ukazuje, že tento vesmírný dalekohled je skvělým nástrojem pro další analýzy exoplanet rozměry podobnými Zemi.

„Tato pozorování naplno využívají možností Webbova středního infračerveného záření,“ řekl Thomas Greene, astrofyzik z Amesova výzkumného střediska NASA a hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Nature. „Žádný z předchozích teleskopů neměl takovou citlivost, aby mohl měřit takhle slabé světlo ve střední infračervené oblasti.“

Planety u ultrachladných červených trpaslíků

Když na začátku roku 2017 astronomové oznámili veřejnosti objev sedmi planet s pevným jádrem, které obíhají kolem ultrachladného červeného trpaslíka vzdáleného jen 40 světelných let od Země, zavládlo mezi vědci nadšení. 

Planety totiž byly pozoruhodně podobné Zemi a dalším pevným planetám Sluneční soustavy, a to jak velikostí, tak i hmotností. Radost z objevu kalil jen fakt, že všechny obíhají mnohem blíže ke své hvězdě než kterákoli z našich planet kolem Slunce – všechny by se pohodlně vešly na oběžnou dráhu Merkuru. Dostávají proto od své malé hvězdy srovnatelné množství energie jako Merkur, což znamená, že je na nich pro známý život nesnesitelné horko.

TRAPPIST-1 b, který teď sledoval Webbův dalekohled, je nejvnitřnější planeta této soustavy. Dostává asi čtyřikrát více energie než Země od Slunce. Přestože se tedy nenachází v takzvané obyvatelné zóně soustavy, může pozorování této planety poskytnout důležité informace o jejích „sourozencích“, ale zejména o planetách jiných soustav podobných systémů, jež mají příznivější podmínky pro život.

„V Mléčné dráze je desetkrát více těchto hvězd než hvězd podobných Slunci a je u nich dvakrát větší pravděpodobnost, že budou mít kamenné planety, než u hvězd podobných Slunci,“ vysvětlil Greene. „Jsou ale také velmi aktivní – když jsou mladé, jsou velmi jasné a vyzařují záblesky a rentgenové záření, které mohou zničit atmosféru.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...