Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.

Podvodníky odhalil australský vědec Adrian Barnett, který analyzoval pomocí speciálně vyvinuté umělé inteligence (AI) údaje o 2,6 milionech studií o rakovině z let 1999–2024 – téměř jedna desetina z nich byla podvodná. Tento výzkum našel nápadnou podobnost více jak 250 tisíc studií s články, které byly už v minulosti stažené kvůli podezření na falšování.

„‚Papírny‘ jsou společnosti, které prodávají falešné nebo nekvalitní vědecké studie. Produkují ‚výzkum‘ v průmyslovém měřítku a naše zjištění naznačují, že tento problém v oblasti výzkumu rakoviny je mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje,“ komentoval profesor Barnett. „Papírny“ podle něj prodávají autorství a celé hotové výzkumné práce a často používají recyklovaný text, nešikovné formulace nebo zfalšovaná data a obrázky. „S největší pravděpodobností se spoléhají na šablony, které se dají odhalit pomocí velkých jazykových modelů analyzujících vzorce v textech,“ doplnil vědec.

Barnett a jeho kolegové právě takový velký jazykový model vycvičili, pojmenovali ho BERT. Naučili ho rozpoznával jakési otisky prstů, které jsou typické pro podvodné vědecké texty. Když ho otestovali na materiálech, u nichž věděli, že jsou podvodné, byl BERT úspěšný na 91 procent případů.

„V podstatě jsme vytvořili vědecký spamový filtr,“ vysvětluje Barnett smysl svého výzkumu. „Stejně jako váš e-mailový systém dokáže rozpoznat nežádoucí zprávy, náš nástroj zase označuje články, které odpovídají stylu psaní a struktuře, které vidíme v odvolaných, podvodných pracích.“

Zjistil, že počet označených článků se za dvě desetiletí dramaticky zvýšil, z přibližně jednoho procenta na počátku jednadvacátého století na více než šestnáct procent v roce 2022. Tento problém se týká tisíců časopisů od významných vydavatelů, včetně titulů s velkým vlivem. Problém se podle studie nejvíce koncentruje v oblastech, jako je molekulární biologie rakoviny a laboratorní výzkum v rané fázi. U některých typů rakoviny, včetně rakoviny žaludku, jater, kostí a plic, je podíl podezřelých článků obzvláště vysoký.

Úspěch v praxi

Tři vědecké časopisy už začaly tento Barnettův nástroj využívat: používají ho přesně jako výše popsaný spam-filtr. Redaktoři tak nemusí trávit čas tím, že budou zbytečně analyzovat zcela zbytečné a nepřínosné práce.

Tým plánuje rozšířit tento nástroj i do dalších oblastí výzkumu a vylepšit ho, aby byl ještě přesnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 13 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.