Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.

Podvodníky odhalil australský vědec Adrian Barnett, který analyzoval pomocí speciálně vyvinuté umělé inteligence (AI) údaje o 2,6 milionech studií o rakovině z let 1999–2024 – téměř jedna desetina z nich byla podvodná. Tento výzkum našel nápadnou podobnost více jak 250 tisíc studií s články, které byly už v minulosti stažené kvůli podezření na falšování.

„‚Papírny‘ jsou společnosti, které prodávají falešné nebo nekvalitní vědecké studie. Produkují ‚výzkum‘ v průmyslovém měřítku a naše zjištění naznačují, že tento problém v oblasti výzkumu rakoviny je mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje,“ komentoval profesor Barnett. „Papírny“ podle něj prodávají autorství a celé hotové výzkumné práce a často používají recyklovaný text, nešikovné formulace nebo zfalšovaná data a obrázky. „S největší pravděpodobností se spoléhají na šablony, které se dají odhalit pomocí velkých jazykových modelů analyzujících vzorce v textech,“ doplnil vědec.

Barnett a jeho kolegové právě takový velký jazykový model vycvičili, pojmenovali ho BERT. Naučili ho rozpoznával jakési otisky prstů, které jsou typické pro podvodné vědecké texty. Když ho otestovali na materiálech, u nichž věděli, že jsou podvodné, byl BERT úspěšný na 91 procent případů.

„V podstatě jsme vytvořili vědecký spamový filtr,“ vysvětluje Barnett smysl svého výzkumu. „Stejně jako váš e-mailový systém dokáže rozpoznat nežádoucí zprávy, náš nástroj zase označuje články, které odpovídají stylu psaní a struktuře, které vidíme v odvolaných, podvodných pracích.“

Zjistil, že počet označených článků se za dvě desetiletí dramaticky zvýšil, z přibližně jednoho procenta na počátku jednadvacátého století na více než šestnáct procent v roce 2022. Tento problém se týká tisíců časopisů od významných vydavatelů, včetně titulů s velkým vlivem. Problém se podle studie nejvíce koncentruje v oblastech, jako je molekulární biologie rakoviny a laboratorní výzkum v rané fázi. U některých typů rakoviny, včetně rakoviny žaludku, jater, kostí a plic, je podíl podezřelých článků obzvláště vysoký.

Úspěch v praxi

Tři vědecké časopisy už začaly tento Barnettův nástroj využívat: používají ho přesně jako výše popsaný spam-filtr. Redaktoři tak nemusí trávit čas tím, že budou zbytečně analyzovat zcela zbytečné a nepřínosné práce.

Tým plánuje rozšířit tento nástroj i do dalších oblastí výzkumu a vylepšit ho, aby byl ještě přesnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...