Vysocí lidé čelí jiným zdravotním problémům než malí. Nová studie popsala rozdíly

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

Podle výzkumu, který vedl Sridharan Raghavan z Rocky Mountain Regional VA Medical Center v USA, vzrůst člověka nejen zvyšuje, ale i snižuje riziko různých onemocnění. Výsledky vyšly v odborném časopise PLOS Genetics.

Výška je faktorem spojeným s řadou běžných onemocnění – od srdečních chorob až po rakovinu. Vědci se ale tentokrát snažili zjistit, jestli je riziková opravdu přímo výška, případně nízký vzrůst, anebo jestli za tyto problémy mohou jiné faktory, jež jsou se vzrůstem spojené, například výživa a socioekonomický status.

V této studii se proto vědci snažili tyto zkreslující faktory odstranit a zkoumali zvlášť souvislosti mezi různými nemocemi a skutečnou výškou člověka – a zvlášť souvislosti s jeho předpokládaným vzrůstem na základě genetických předpokladů. Bylo to nesmírně náročné, protože obě tyto oblasti jsou intenzivně propojené.

Tým použil údaje z programu VA Million Veteran Program, což je obrovská americká databáze genetických a zdravotních informací více než 200 tisíc dospělých bělochů a více než 50 tisíc dospělých černochů. Tento velmi dobře popsaný soubor dat v poslední době využívá řada studií, obsahuje totiž množství katalogizovaných informací, jež se dají využít k mnoha účelům.

Nová studie zkoumala v této databázi údaje o více než tisíci zdravotních problémech a genetických znacích – tím se stala zatím nejrozsáhlejší prací o vzrůstu a chorobách.

Výsledky potvrzují starší předpoklady

Výsledky potvrdily předchozí závěry, které se již v minulosti objevily v menších studiích. Tím hlavním je, že vysoká postava je spojena s vyšším rizikem fibrilace síní a křečových žil, ale současně s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.

Autoři ale navíc odhalili i nové souvislosti mezi vyšší postavou a vyšším rizikem periferní neuropatie, tedy nemoci způsobené poškozením nervů na končetinách. Vysocí lidé častěji trpí také kožními a kostními problémy, jako jsou třeba vředy na nohou a chodidlech.

Vědci se na základě tohoto výzkumu domnívají, že výška může být dříve neznámým rizikovým faktorem pro několik velmi běžných zdravotních neduhů. Upozornili ale, že k objasnění některých zjištění je zapotřebí mnohem hlubšího výzkumu, který se podívá na některé konkrétní nemoci a také se pokusí studovat tento fenomén na rozmanitějším vzorku, než jsou vysloužilí američtí vojáci.

„Našli jsme důkazy, že výška dospělého člověka může mít vliv na více než sto klinických problémů, včetně několika stavů spojených se zhoršenou kvalitou života,“ dodal Raghavan.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...