Výročí dne: Petr Hájek byl matematik, který řešil umělé inteligence už za komunismu

Petr Hájek byl jedním z nejslavnějších a nejoriginálnějších matematiků v našich dějinách. Svým výzkumem v mnoha ohledech předběhl dobu.

Hájek se narodil 6. února 1940 v Praze, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také Hudební fakultu Akademie múzických umění.

Ovlivnil směřování matematické logiky a její praktické využití v umělé inteligenci. Je spoluautorem knihy o aritmetice, která je klíčovou monografií oboru. Položil matematické základy fuzzy logiky, která má široké praktické uplatnění například v řízení a umělé inteligenci. Jeho přístup se stal základem mezinárodní matematické školy fuzzy logiky, do níž se zapojili významní zahraniční badatelé.

Spravedlivě oceněn

Hájek byl autorem nebo spoluautorem několika knih a zhruba 300 odborných studií, které publikoval převážně v zahraničních časopisech. Napsal čtyři učebnice. Byl editorem několika renomovaných odborných časopisů a členem zahraničních vědeckých společností. Členem Učené společnosti ČR byl od roku 1996. V letech 1992 až 2000 byl ředitelem Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v letech 1996 až 2003 také prezidentem Společnosti Kurta Gödela.

Odmítl spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Právě proto byl jmenován profesorem až po sametové revoluci v roce 1989. Má řadu ocenění, mezi nimi i čestnou medaili akademie Za zásluhy v oblasti vědy a prosazování humanitních idejí – získal ji v roce 2006 od tehdejšího prezidenta Václava Klause.

Hájek ale nebyl jen matematikem. Na Akademii múzických umění vystudoval hru na varhany. Byl varhaníkem v evangelickém kostele v pražské Klimentské ulici. Zemřel ve věku 76 let 25. prosince 2016, stalo se tak po krátké nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...