Výrobce Ozempicu je bohatší než Dánsko. Přípravek léčí cukrovku a pomáhá i při obezitě

Nahrávám video
Události: Lék Ozempic se stal světovým fenoménem
Zdroj: ČT24

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Luděk Čech kvůli cukrovce dochází na kontroly každé čtyři měsíce. Lékaři mu doporučili úpravu životního stylu a nasadili nový lék – Ozempic. „Píchá se jednou týdně, bere se měsíc, čtyři dávky. Poslední výsledky byly vynikající,“ popisuje.

Ozempic je na trhu sice jen asi deset let, ale změnil už spoustě pacientů život. Je určený primárně pro ty s cukrovkou druhého typu, kterým pomáhá snižovat a stabilizovat hladinu krevního cukru. Kromě toho ale umí i něco dalšího: vede totiž také ke snižování hmotnosti.

„Je to lék, který funguje jako střevní hormon,“ vysvětluje přednosta Centra diabetologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík. „A právě proto ho chtějí i lidé, kteří cukrovku nemají.

Ministerstvo varuje před padělky

Přípravek nelegálně nabízejí různé internetové inzeráty. Lékaři před tím důrazně varují, může totiž jít o nebezpečné padělky nebo poškozené preparáty. „Legální cestou, jak Ozempic získat, je v lékárně. Tam mají pacienti vždy zaručeno, že dostanou přípravek, který mají mít,“ říká nemocniční farmaceut z IKEMu Stanislav Gregor.

Na konci loňského roku před nelegálními padělky Ozempicu dokonce varovalo ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s tím, že aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života.

SÚKL zveřejnil i snímky, jak aplikační pero padělku od originálu poznat. Falešný lék, který kriminalisté zajistili v Rakousku, obsahuje podle informací agentury DPA inzulin místo účinné látky a lidé, kteří si ho aplikovali, pak měli záchvaty a dostali se do stavu hypoglykémie.

Lidé mají lék, u kterého mají podezření, že by mohlo jít o padělek, odevzdat v lékárně. Resort zdravotnictví deklaroval, že jim za to nehrozí žádný postih.

Cennější než Tesla

Stejnou účinnou látku jako Ozempic má i přípravek Wegovy od stejného výrobce. Ten se v zahraničí používá i pro léčbu obezity u lidí, které nadváha vážně ohrožuje na zdraví – v Česku je ale zatím nedostupný.

Oba léky se staly celosvětově hitem, k jejich popularitě a tedy i poptávce po nich přispěly veřejně známé osobnosti – například Elon Musk. Úspěch léku se podepsal i na finančních výsledcích dánské společnosti Novo Nordisk, která přípravky vyrábí. Ta má teď už větší tržní hodnotu než Muskova automobilka Tesla a je vůbec nejcennější evropskou firmou. Pro zajímavost – tržní kapitalizace společnosti přesáhla v roce 2023 HDP celé dánské ekonomiky.

Úspěch léků je výjimečný i historicky. Takovou touhu po přípravku experti na farmacii už roky nezaznamenali. „Já jsem se asi u žádného jiného léku s podobným problémem nesetkal. Staví se nové továrny, aby poptávka mohla být uspokojena, ale zatím to nestačí,“ popisuje Haluzík.

Tento diabetolog a obezitolog ale současně upozorňuje, že vhodnost léku musí posoudit lékař. Navíc přípravek podporující hubnutí sám o sobě dlouhodobě nestačí, vždy musí jít o celkovou změnu životního stylu. Jenom potom může být výsledek trvalý a zdraví prospěšný, zdůrazňuje Haluzík.

Příběh Ozempicu odstartoval jedovatý ještěr

Ozempic je fascinující nejen svými účinky, ale nabízí také ukázkový příběh, jak velké objevy, které pomáhají desítkám milionů lidí, začínají mnohdy nenápadným základním výzkumem.

Roku 1984 objevil kanadský endokrinolog Daniel Drucker v lidském střevě hormon GLP-1, který reguluje hladinu cukru v krvi a potlačuje chuť k jídlu. Byl to ten nejzákladnější výzkum, během kterého se jen v laboratořích roky zkoumaly složité molekuly. Ale už tehdy bylo jasné, že jednou by se dal výsledek využít při léčbě cukrovky.

Drucker ale brzy zjistil, že GLP-1 z lidského těla rychle mizí, což znamená, že v něm nemůže působit dostatečně dlouho a tedy ani účinně. Vypadalo to, že lék zkrátka nebude. Pak ale vědě pomohl jeden z nejjedovatějších plazů Ameriky.

Jmenuje se korovec jedovatý, žije na jihu USA a v Mexiku. Má velmi silný jed, ale pro své přežití v nehostinných pouštích si vyvinul i další trik – umí extrémně dlouho vydržet bez potravy a udržovat si stabilní hladinu cukru v krvi, aniž by to ohrozilo jeho zdraví.

Korovec jedovatý
Zdroj: Wikimedia Commons/ MonsterDoc

Druckera napadlo, že korovec vlastně přirozeně dělá něco, o co se jeho tým bez úspěchu už řadu let snaží. Když ho ve své laboratoři prozkoumal, zjistil, že ještěr ve svém těle vytváří protein exendin-4, který jako by z oka vypadl GLP-1, ale na rozdíl od něj se tak rychle nerozkládá.

A právě tato látka se stala prvním kandidátním lékem proti cukrovce – pod názvem Exenatid byl schválený v dubnu roku 2005.

Ozempic je tak vlastně „jen“ novou generací tohoto proteinu, která také vychází z GLP-1, ale vydrží se nerozkládat ještě mnohem déle a může tedy nemocné léčit mnohem účinněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...