V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.
Až se expedice po několika týdnech cesty Severním ledovým oceánem dostane do oblasti plovoucího mořského ledu, bude plavidlo připojeno k největší a nejsilnější ledové kře, kterou posádka najde. Musí být silná alespoň půldruhého metru a experti zde vybudují síť monitorovacích stanic sahající až padesát kilometrů od plavidla.
Sama loď se nechá volně unášet uprostřed pole ledových ker až do příštího léta. Návrat do domovského přístavu Bremerhaven se předpokládá po 13 měsících, tedy na podzim roku 2020.
Vědci se budou na palubě ledoborce střídat, celkem se jich „otočí“ kolem šesti stovek. Dopravu jim zajistí další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska, které budou posádku zásobovat. Na zásobování se mají podílet i letadla, přistávat budou na ledové ranveji. Mezinárodní zastoupení je značné, v týmu je reprezentováno hned devatenáct zemí, další tři sta expertů bude poskytovat podporu z kontinentu.
Účastníci se na cestu do Arktidy připravovali v mrazivých teplotách, protože v zimě rtuť teploměru v oblasti klesá k minus pětačtyřiceti stupňům Celsia. Experti musejí být i připraveni na případné setkání s ledním medvědem.
„Všichni naši vědci absolvovali výcvik pro případ střetu s ledním medvědem, což zahrnuje i nošení pušky. Při práci v odlehlých oblastech na ledu s sebou budeme nosit elektrické plůtky a budeme mít doprovod s puškami a signálními pistolemi,“ uvedla Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).
Celoroční pozorování
Arktida je region, který globální oteplování zasahuje nejznatelněji, a vědci předpokládají, že bude hrát klíčovou roli při rozhodování o tom, jak klimatické změny ovlivní zbytek naší planety.
Některé změny, které se v Arktidě odehrávají, lze sledovat zdálky pomocí satelitů, řadu procesů v arktickém prostředí ale vědci stále neobjasnili, protože v převážné většině Arktidy není pevná půda, kde by se daly postavit polární stanice.
Posun má přinést právě expedice MOSAIC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) za 130 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč). Na Arktidě bude studovat atmosféru i mořské dno, chemické složení okolní vody či mořskou faunu a flóru.
Mise navíc vědcům umožní pozorovat příslušné procesy během celoročního cyklu – od růstu mořského ledu na podzim až po jeho tání a rozpadání v létě.
Ve stopách Nansena
Mamutí expedice se inspiruje cestou slavného norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se do Arktidy vypravil s dvanáctičlennou posádkou v letech 1893–1896 na dřevěné lodi Fram. Ta byla schopna vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři.
Také Nansen nechal svou loď téměř dva roky driftovat v mořském ledu a nakonec se k severnímu pólu vydal na saních. Pól sice nedobyl, překonal však tehdejší nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů.
