Vynechání vánočního večírku nemá vážné důsledky, ukázala studie

Řada lidí tráví vánoční dobu raději doma, než aby šli na vánoční večírek do kanceláře. Podle vědců to není zdaleka takový společenský problém, hostitelé totiž mají pro odmítnutí pozvání větší pochopení, než se předpokládalo. Lidé se sice často obávají, že zrušená účast hostitele rozruší a povede k tomu, že v budoucnu budou dostávat méně pozvánek, ale jejich obavy bývají přehnané.

„I když se může zdát, že jediné, co pozvaný vezme v úvahu, je skutečnost, že jste odmítli, pravděpodobně toho posoudí mnohem více, takže negativní důsledky jsou méně závažné, než si myslíte,“ napsali autoři studie. Jejich výzkum zahrnoval pět experimentů, kterých se zúčastnilo více než dva tisíce lidí.

V prvním experimentu bylo 382 on-line účastníků rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich byla požádána, aby si přečetla pozvánku od hypotetického přítele na výstavu v místním muzeu, která se koná o víkendu, a představila si, že ji odmítne s vysvětlením, že chce jen zůstat doma a odpočívat. Některým účastníkům bylo řečeno, že jsou jedinou pozvanou osobou, zatímco jiným bylo sděleno, že bylo pozváno více lidí.

Velký vánoční experiment

Pozvaní pak byli požádáni, aby na stupnici ohodnotili, jak závažné by podle nich byly případné důsledky, včetně toho, jak moc by se podle nich hostitel rozzlobil, jak moc by si myslel, že o něj nestojí, a do jaké míry by podle nich odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání v budoucnu.

Druhá skupina byla požádána, aby předstírala, že je hostitelem, a hodnotila, jak by se cítila v případě odmítnutí. Výsledky ukázaly, že ti, kteří pozvání odmítli, měli tendenci hodnotit předpokládané důsledky negativněji než hostitelé. A to jak z hlediska toho, jak by se hostitel cítil, tak z hlediska toho, zda by odmítnutí vedlo k menšímu počtu pozvání – nebo k tomu, že by hostitel odmítl pozvání od nich.

„V rámci našich experimentů jsme shodně zjistili, že pozvaní přeceňují negativní důsledky, které v očích hostitelů vyvstanou po odmítnutí pozvání,“ uvedl Julian Givi, hlavní autor studie z Univerzity v Západní Virginii.

Jiný experiment však ukázal, že obavy účastníků klesly, když poprvé odmítl jejich vlastní pozvání někdo jiný. Výsledky naznačují, že obavy nejsou způsobeny přehnaným pocitem vlastní důležitosti nebo myšlenkami na budoucí pozvání, ale spočívají v tom, že si lidé myslí, že se hostitel soustředí více na odmítnutí než na jeho odůvodnění.

Podle týmu mají tato zjištění důsledky pro reálný svět. „Naše studie naznačují, že negativní důsledky odmítnutí pozvání nejsou tak špatné, jak si pozvaní myslí,“ píše tým, „a že by pravděpodobně mohli rozdávat více pozvánek, než v současnosti činí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...