Vymření dinosaurů měl na svědomí i úhel dopadu meteoritu, ukázala studie

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.

Doposud neznámou trajektorii patnáctikilometrového meteoritu, který dal vzniknout 180 kilometrů širokému chicxulubskému kráteru, vědci zrekonstruovali za pomoci 3D simulace. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Nature Communications.

„Dopad v Chicxulubu znamenal pro dinosaury těžké časy a naše práce dokládá, že to bylo ještě horší, než jsme si doposud mysleli,“ shrnuje hlavní autor studie Gareth Collins z Královské univerzity v Londýně.

30 kilometrů hluboký kráter

Těleso podle výzkumu na Zemi dopadlo pod úhlem 60 stupňů. Úhly mezi 45 a 60 stupni jsou přitom podle vědců nejničivější, co se vyvržení hornin a dalších materiálů do ovzduší týče.

„Pokud k nárazu dojde pod menším, nebo naopak větším úhlem, množství materiálu v atmosféře, který může mít dopady na změnu klimatu, je mnohem menší,“ vysvětluje Collins. Náraz meteoritu například pod pravým úhlem sice podle výzkumníků vytvoří větší kráter, vyvrhne však méně trosek, které se nedostanou tak daleko.

Rekonstrukce dopadu podpořená geologickými daty z místa dokázala, že při nárazu vznikl kráter třicet kilometrů hluboký, který byl natolik masivní, že se sám do sebe zhroutil. To do ovzduší vyvrhlo další materiál. Do atmosféry se dostaly také miliardy tun síry, které následně zablokovaly sluneční paprsky. Nastalo snížení fotosyntézy a ochlazení klimatu, které ve finále vedlo k vymírání druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...