Tým českých egyptologů odkryl v egyptské jižní Sakkáře hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Objev hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Dále expedice nalezla doklady o Setibhor – doposud neznámé královně z konce 5. dynastie.
Královnino jméno a její tituly jsou vytesány na sloupu z červené žuly, který se nachází v nově odkrytém vstupu do jejího pyramidového komplexu. Otázku, kdo byla majitelka tohoto neobvyklého památníku, který sousedí s pyramidovým komplexem krále 5. dynastie Džedkarea, se odborníci pokoušeli zodpovědět desítky let. Na svém webu o tom informoval Český egyptologický ústav.
Pyramidový komplex královny Setibhor patřil k prvním, jež byly v jižní Sakkáře postaveny na konci 5. egyptské dynastie (vládla přibližně v letech 2435 až 2306 před naším letopočtem). Jde přitom o největší pyramidový komplex patřící královně z období celé Staré říše. Její zádušní chrám navíc zahrnoval architektonické prvky a součásti, jež byly tehdy vyhrazeny pouze panovníkům.
Velké rozměry pyramidového komplexu královny Setibhor a titul královy manželky naznačují, že to mohla být právě ona, kdo svému muži, králi Džedkareovi, pomohla na egyptský trůn v závěru 5. dynastie. Džedkare se pak zřejmě snažil svou královnu uctít tím, že pro ni vybudoval veliký památník s mnoha neobvyklými rysy, včetně zmíněného nově nalezeného sloupu s palmovou hlavicí z červené žuly. Takové sloupy byly až dosud známy jen z komplexů panovníků, nikoli však královen Staré říše, uvedli egyptologové.
Pozoruhodná hrobka
Chuyho hrobku expedice pod vedením Mohameda Megaheda, který je členem Českého egyptologického ústavu, odkryla během výzkumu a dokumentačních prací v oblasti jižní Sakkáry.
Nadzemní část hrobky obsahuje obětní místnost, již kdysi zdobily reliéfy; do současnosti se z nich dochoval jen spodní okraj. V severní stěně hrobky se otevírá vstup do podzemních prostor, jejichž plán je zjevně inspirován substrukturami královských pyramid 5. dynastie.
Do podzemí vedla sestupná chodba, z níž se vstupovalo do vestibulu a krátkou chodbičkou v jeho jižní stěně dále do zdobené předsíně. Výzdoba severní a jižní strany předsíně zachycuje majitele sedícího u obětního stolu, zatímco východní stěnu pokrýval seznam obětin a západní stěna nesla motiv palácového průčelí.
Dvěma vstupy v západní stěně předsíně se vstupovalo do samotné pohřební komory, jež byla nezdobená. Odborníci tam objevili části Chuyho těla, jež nesly jasné známky mumifikace.
České úspěchy
Expedice rovněž dokončila konsolidaci a restaurování podzemních prostor královy pyramidy. Archeologické práce v pyramidových komplexech krále Džedkarea a královny Setibhor a na přilehlém pohřebišti budou i nadále pokračovat a odborníci doufají v to, že se jim podaří objevit další doklady o konci 5. a počátku 6. dynastie egyptských králů.
Česká egyptologie má přitom již nyní díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom nesou především vědci z Československého, nyní Českého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým se v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů.
K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera.
