Výjimečná ozonová díra nad Arktidou se zacelila, potvrdili vědci

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Zatímco ozonová díra nad Antarktidou vzniká každoročně během jara na jižní polokouli, ozonové díry v Arktidě jsou velmi vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011.

Neobvyklá ozonová díra ani její obnovení neměly nic společného s lidskou činností nebo dokonce se zlepšením znečištění kvůli karanténě způsobené pandemií COVID-19. Hlavní příčinou vzniku bylo extrémně silné proudění větrů ze západu. To způsobilo, že nad severním pólem vznikl vír vzduchu o velmi nízké teplotě. Ta pak možnila vznik stratosférických oblaků a chemické reakce, při kterých ozon zaniká.

„Z mého pohledu je to poprvé, kdy můžeme mluvit o skutečné ozonové díře v Arktidě,“ řekl Martin Dameris, expert na změny v atmosféře z německého Oberpfaffenhofenu, už koncem března.

Konec díry

„I když to vypadá, že polární vír se ještě úplně nerozpadl a v několika příštích dnech se bude obnovovat, hodnoty ozonu se už nevrátí na velmi nízké úrovně, které jsme zaznamenali dříve v dubnu,“ uvedli experti ze služby Copernicus.

Nyní se zdá, že se polární vír začíná rozpadat, což umožňuje, aby se vzduch s malým množstvím ozonu opět mísil se vzduchem bohatým na ozon z nižších zeměpisných šířek. Od 20. dubna ukazují údaje NASA, že se ozon k pólu opět vrací a situace tam opět vypadá tak, jak by měla na konci dubna vypadat.

Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Vyskytuje se ve vrstvě atmosféry nazývané stratosféra ve výšce deset až padesát kilometrů nad zemí.

Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům. Podle odborného žurnálu Nature ale nynější ozonová díra nad Arktidou riziko pro zdraví nepředstavovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...