Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétne na začátku dubna, oznámila NASA

Malá výzkumná helikoptéra Ingenuity na povrchu Marsu zřejmě poprvé vzlétne začátkem dubna. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož by v případě úspěchu šlo o milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.

Malý vrtulník dopravil na povrch rudé planety rover Perseverance, který přistál v kráteru nazvaném Jezero v únoru. Ingenuity, vážící 1,8 kilogramu, se pokusí udělat v řídké atmosféře Marsu několik kontrolovaných „skoků“ a zachytit při tom okolí na video.

V tuto chvíli je helikoptéra stále připevněna k tělu Perseverance. Přes víkend ale vědci ze Země nařídili roveru stažení ochranného obalu Ingenuity a v příštích dnech ji Perseverance spustí na zem na části kráteru o rozměrech deset krát deset metrů, který vědci vytipovali jako „letiště“. To se nachází na konci asi devadesátimetrové zóny, v níž bude helikoptéra provádět své letecké pokusy.

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci a dvě karbonové čepele, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak budou muset vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

První let bude podle vědců pouze testovací. Helikoptéra se při něm pokusí vyletět do třímetrové výšky, asi půl minuty držet letovou hladinu, otočit se kolem své osy a následně znovu přistát. Pokud se vše podaří, následující lety už budou náročnější.

„Momentálně to plánujeme tak, že první tři lety jen prověří základní letecké schopnosti,“ řekl stanici BBC hlavní pilot Havard Grip s tím, že budou zkoušet mimo jiné přesuny tam a zpátky v letové zóně. „Pokud vše půjde velmi dobře, možná zkusíme naše možnosti trochu rozšířit. To ale ještě nemáme naplánované do detailu,“ dodal.

Nahrávám video

Cílem helikoptéry je zjistit, zda by se létací stroje mohly do budoucna stát jedním z prostředků výzkumu jiných planet. „Budeme schopni pořídit obrázky míst, která nevidíme z vesmíru, a na něž se nedostane ani rover? Mohla by helikoptéra dopředu prozkoumávat trasu pro rovery a naplánovat co nejefektivnější cestu pro dosažení těch nejlepších vědeckých poznatků? Budou se moci na letecké stroje spolehnout budoucí mise s lidskou posádkou?“ shrnula Lori Glazeová z NASA základní otázky, na něž by měla Ingenutity pomoci nalézt odpovědi.

Vrtulníčky v kosmu

NASA už schválila rovněž misi nazvanou Dragonfly (vážka), jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

Jako první použili létající objekt k průzkumu na mimozemském tělese Sověti, když v 80. letech vypustili na Venuši dva balony v rámci programu Vega.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...