Voyager 2 je v pořádku, hlásí NASA. Sonda pokračuje do míst, kam se dosud nikdo nevydal

Sonda Voyager 2, která už druhým rokem putuje mezihvězdným prostorem, je nadále stabilní a komunikace mezi ní a Zemí je dobrá. Na svém webu to sdělila Laboratoř tryskových pohonů (JPL) amerického vesmírného úřadu NASA, která misi sond Voyager 1 a Voyager 2 vzdalujících se ze Sluneční soustavy řídí. Koncem ledna laboratoř informovala o problému ve fungování sondy.

JPL minulý týden uvedla, že se ve Voyageru 2 spustil jeden z autonomních protokolů pro ochranu při výskytu nějakého problému. Voyager 1 a 2 mají naprogramovaných víc bezpečnostních postupů, které jim umožňují učinit automaticky kroky k vlastní ochraně, pokud nastanou okolnosti, jež mohou vést k poškození.

Podle expertů JPL rozbor telemetrických údajů odeslaných ze sondy ukázal, že nevysvětlené zpoždění v realizaci manévrovacích příkazů nechtěně způsobilo současnou činnost dvou energeticky relativně náročných systémů. To mělo za důsledek, že sonda překročila mez dostupné energie. Ochranný software pak zřejmě vypnul vědecká zařízení Voyageru 2, aby se deficit energie srovnal.

Voyager 2
Zdroj: NASA

Voyager pluje dál

Podle poslední informace zveřejněné nyní na webu laboratoře NASA sonda pokračuje v zasílání údajů na Zemi. „Vědecké týmy nyní hodnotí stav přístrojů po jejich krátkém vypnutí,“ sděluje se v aktualizované zprávě JPL.

Spojené státy vyslaly aparáty Voyager 1 a 2 do hlubokého vesmíru v roce 1977, každý jiným směrem. Nejprve 20. srpna Voyager 2 a pak 5. září Voyager 1. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto je nyní dále od Země než jeho „dvojče“ a do mezihvězdného prostoru se dostal o několik let dříve.

Obě sondy Voyager se sice už nacházejí v mezihvězdném prostoru, ale Sluneční soustavu ještě dlouho neopustí, upozornila NASA. Podle vědců se totiž hranice našeho solárního systému nachází za vnějším okrajem Oortova oblaku, který tvoří množství malých objektů, jež jsou stále pod vlivem gravitace Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...