Vloni vědci zachytili extrémní signál. Ukázalo se, že to byla mrtvá družice

Energie záblesku, který před rokem vědci zachytili, byla mimořádná. První analýza naznačovala, že přišel ze vzdálenosti stovek milionů světelných let, nová ale prozradila, že vzešel z bezprostředního okolí Země.

Vloni v červnu dolétl na Zemi extrémně silný záblesk energie. Ze směru, kde se nenacházelo nic, co by ho mohlo způsobit. Soustavu teleskopů Square Kilometer Array Pathfinder zasáhl puls s takovou energií, že zastínil všechny ostatní signály, které tento přístroj z vesmíru zachytává.

Vědci ho označili za takzvaný „rychlý rádiový záblesk“ neboli FRB. Astronomové tyto záblesky milují, jsou totiž už desítky let nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že jejich nejčastějším zdrojem jsou takzvané magnetary neboli neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, ale spekuluje se dokonce i o tom, že by mohlo jít o dílo inteligentních civilizací.

Rychlý rádiový záblesk (někdy ve zkratce FRB z anglického Fast radio burst) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě rádiového záření. Na Zemi to pak přístroje pozorují jako záblesk v rádiovém oboru spektra. Doba trvání těchto pulsů je maximálně jednotky milisekund a jejich zdroje jsou mimo naši galaxii; ten nejbližší vystopovaný pocházel ze vzdálenosti asi 500 milionů světelných let.

Snažili se odhalit, z jaké vzdálené galaxie k naší planetě signál přiletěl a jaká kataklyzmatická událost ho mohla způsobit. Jenže teď astronomové dostali odpověď, kterou nečekali.

Analýza astronomů a astrofyziků z několika institucí v Austrálii totiž odhalila, že tento doposud záhadný rychlý rádiový záblesk nepochází ze vzdáleného zdroje, ale ze zdroje kroužícího kolem naší planety. Je jím satelit, který byl už dávno vyřazený provozu, a neměl tedy už žádné signály celé roky vydávat – odepsaný satelit NASA, který se jmenuje Relay 2.

Otázka příčiny

Zdrojem tohoto záblesku tedy opravdu byla inteligentní civilizace, ovšem ta pozemská. Hlavním důvodem síly signálu byla náhoda: družice totiž v okamžiku, kdy signál odpálila, prolétala přímo nad soustavou teleskopů. To také vysvětluje jeho neobvyklou jasnost a dobře definovanou povahu.

Družice Relay 2 pochází ze samotných počátků kosmické éry lidstva: na orbitu ji vynesla v lednu roku 1964 raketa Delta B. Tento experimentálními komunikační satelit pracoval jen necelý rok, pak přestal fungovat a na více než půlstoletí se odmlčel. Na orbitě sice krouží dál, ale byl považován za kus mrtvého železa.

Vědci, kteří analýzu provedli, nepředpokládají, že by družice nějak zázračně ožila. Pravděpodobnější vysvětlení je, že se na ní jen nahromadil elektrostatický náboj, který dosáhl určité hranice, a když ji překročil, tak se zábleskem energie vybil. Takové výboje byly pozorovány už dříve, nebyly ale tak silné. Další možností je zásah mikrometeoroidem, který mohl uvolnit velmi malý oblak plazmy, což by se pak jevilo jako onen energetický výboj.

Výsledek není pro astronomy zklamáním, přestože by to tak mohlo vypadat. Ve studii totiž konstatují, že by výsledky měření mohly pomoci vyloučit další podobné situace v budoucnosti, což by mohlo pomoci lépe analyzovat opravdové FRB. A navíc se dozvěděli něco nového o tom, jak se mohou chovat mrtvé družice na oběžné dráze, což by mohlo zase pomoci s větší bezpečností na orbitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...