Vlna veder v Kanadě zabila víc než miliardu mořských zvířat

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Nad západní Kanadou a severozápadem USA se teploty dostaly v obcích podél pobřeží až na čtyřicet stupňů Celsia, čímž překonaly historické rekordy – a kvůli extrémním podmínkám vydrželo toto počasí několik dní a neposkytovalo lidem ani přírodě oddech.

Předpokládá se, že intenzivní a neutuchající horko zabilo v provincii Britská Kolumbie až pět set lidí a přispělo ke stovkám lesních požárů, které hasiči likvidovali ještě několik dní. Ekologové se ale obávají, že mělo také ničivý dopad na mořský život.

Christopher Harley, mořský biolog z Univerzity Britské Kolumbie, spočítal, že neobvyklé horko mohlo zabít více než miliardu mořských živočichů. Ničivost vlny veder je podle něj očividná už při pouhé procházce po pláži. „Když se procházíte kolem pobřeží, tak není normální, aby vám pod nohama křupaly mušle. Ale teď jich všude kolem bylo tolik, že jste se nemohli vyhnout šlápnutí na mrtvé živočichy,“ uvedl pro deník Guardian.

Zápach hnijících mušlí byl prakticky všudypřítomný – když je podrobněji studoval, ukázalo se, že byly v podstatě „uvařené“. Teplota vody stoupla totiž tak vysoko, že v ní tyto organismy zvyklé na mnohem nižší teploty nebyly schopné přežít. V mělké vodě se rozkládali plži, mořské hvězdice a škeble. „Byl to pro mě mimořádně silný, hluboký zážitek,“ řekl.

Obavy o kvalitu vody

Mořští plži jsou sice odolní, ale letošní teplotní šok podle biologa přežít nemohli. Hromadný úhyn měkkýšů by navíc mohl dočasně ovlivnit i kvalitu mořské vody, protože ji tito tvorové pomáhají filtrovat a čistit; díky nim je moře v těchto oblastech dostatečně průzračné, aby sluneční světlo pronikalo do hloubky a zásobovalo energií tamní ekosystémy.

„Na metru čtverečním by mohlo žít několik desítek, nebo dokonce stovka druhů,“ řekl Harley. Při výpočtu rozsahu ztrát vycházel z toho, jak těsně vedle sebe žijí slávky jedlé. „Na plochu o velikosti plotny sporáku se jich vejdou tisíce. A existují stovky kilometrů kamenitých pláží, které jsou pro mušle pohostinné,“ popsal.

Zatímco slávky se mohou zregenerovat během pouhých dvou let, řada hvězdic a škeblí žije desítky let, a množí se proto mnohem pomaleji, takže i jejich obnova bude pravděpodobně trvat déle.

Harley dostal od kolegů také zprávy o uhynulých mořských sasankách, rybách a ústřicích a odborníci varovali, že kanadské provincie se musí přizpůsobit skutečnosti, že náhlé a trvalé vlny veder budou v důsledku změny klimatu pravděpodobně častější. Právě tento týden zasáhla Kanadu a severozápad USA další, tentokrát zřejmě o něco méně intenzivní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...