Vitamin C by mohl pomáhat v léčbě některých vzácných nádorů, naznačuje český výzkum

Kyselina askorbová neboli vitamin C možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamin reagují citlivě.

Role českých expertů v tomto výzkumu byla významná. Vedl ho Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu a za Česko na něm spolupracovali Jiří Neužil a Kateřina Váňová z Laboratoře molekulární terapie v centru Biocev. Článek o výzkumu publikoval časopis Clinical Cancer Research.

Objev může podle vědců otevřít nový přístup k léčbě takzvaných feochromocytomů a paragangliomů. U nich je nyní jedinou známou léčbou chirurgické odstranění karcinomu. Pokud se ale nepodaří vyjmout ho celý, nemoc se vrací. Podle Neužila je účinnost léčby v současnosti velmi nízká.

„Konkrétní mutace, na kterou se soustředíme a která je u pacientů s daným typem nádoru relativně častá, vede k citlivosti nádoru na vitamin C. Je to vlastně shoda několika dějů,“ řekl k objevu Neužil.

„Mutace v proteinu SDHB vede k akumulaci železa v rakovinných buňkách. Toto železo v přítomnosti vitaminu C vede k tvorbě reaktivních forem kyslíku selektivně v rakovinných buňkách, které jsou na tyto formy kyslíku citlivé a následně umírají,“ popsal vědec. Na nádory, které určité mutace nemají, vitamin nepůsobí.

Neužil uvedl, že tým bude nadále zkoumat vliv mutace SDHB a dalších mutací na citlivost rakovinných buněk vůči vitaminu, zaměří se ale i na jiné potenciálně protirakovinné látky. „Byli bychom rádi, pokud by toto vedlo k budoucím klinickým testům, ale to je ještě běh na dlouhou trať,“ uzavřel vědec.

Rakovina a vitamin C

Vitamin C a jeho role při boji s rakovinou se zkoumají už nejméně od 80. let dvacátého století. Organismu totiž během léčby tato látka chybí a to oslabuje jeho obranyschopnost.

První výzkumy a experimenty nepřinesly dostatečné důkazy o účinnosti vitaminu C, protože se podával jen ústy. Zřejmě jsou však potřeba velmi vysoké koncentrace. V současné době se vědci pokouší prozkoumat toto téma znovu a modernějšími způsoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...