Viry mohou být nejen na Zemi, ale také všude v kosmu, říká známý astrobiolog

Astrobiolog Paul Davies, jehož knihy o astrofyzice vyšly i v Česku, popsal, jak klíčovou roli by měly mít viry v životě na kosmické úrovni. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že něco podobného virům by mohlo být součástí života úplně všude.

Profesor Paul Davies je v současné době ředitelem výzkumného ústavu Center for Fundamental Concepts in Science na Arizonské státní univerzitě. Podle něj představa mimozemšťanů, jak s ní astrobiologové pracují, sahá od vyspělých supercivilizací až po okem neviditelný mikrobiální život.

K udržení života jako celku, ať už v jakékoli podobě, je ale podle Daviese pravděpodobně zapotřebí, aby existovalo široké spektrum mikrobů a dalších mikroskopických činitelů. A podle něj by součástí této rovnice měly být i viry – anebo něco, co hraje podobnou ekologickou roli.

„Viry ve skutečnosti tvoří součást sítě života,“ řekl Davies. „Očekával bych, že pokud máte mikrobiální život na jiné planetě, musíte mít, pokud má být udržitelný a trvalý, plnou složitost a robustnost, která bude spojena s možností výměny genetických informací.“

Viry jako klíč k životu

Podle Daviese lze viry považovat za „mobilní genetické prvky“. Řada studií totiž v poslední době popsala a prokázala, že genetický materiál z virů mnohokrát během evoluce pronikl do genomu nejrůznějších živočichů – také lidí – procesem známým jako horizontální přenos genů.

„Jeden můj přítel si myslí, že většina, a určitě významná část lidského genomu, je ve skutečnosti virového původu,“ řekl Davies, jehož nová kniha What's Eating the Universe? (Co žere vesmír?) vychází tento týden. Zatímco význam mikrobů pro život je podle Daviese dobře znám, role virů je zatím pochopená výrazně méně.

Pokud ale na jiných světech existuje buněčný život, budou podle něj pravděpodobně existovat i viry nebo něco podobného, co mezi nimi přenáší genetickou informaci.

„Nemyslím si, že jde o to, že se vydáte na nějakou jinou planetu a tam budete jenom vy a jeden druh mikroba, který si tam bude spokojeně žít. Myslím si, že to musí být celý ekosystém,“ dodal astrobiolog.

Myšlenka mimozemských virů sice může v současné pandemické době připadat znepokojivá, podle Daviese ale lidé nemusí propadat panice. „Nebezpečné jsou jen viry, které jsou velmi dobře přizpůsobené svým hostitelům,“ řekl. „Pokud existuje skutečně mimozemský virus, pak je pravděpodobné, že nám nebude ani vzdáleně nebezpečný.“

Davies těmito komentáři reagoval na novou studii, která vyšla na konci srpna. Její autoři popsali, že díky pokroku v pozorovacích technologiích by mohly být známky života mimo Sluneční soustavu zjištěny už během tří let.

Viry jsou dobré

Pandemie Covidu upoutala na viry a jejich rizika značnou pozornost a pro významnou část lidstva představují jednu z největších hrozeb. Podle Daviese ale nejsou všechny špatné. „Ve skutečnosti jsou většinou dobré,“ řekl.

Mezi jejich pozitivní role patří, že viry, které infikují bakterie, známé jako fágy, pomáhají udržovat bakteriální populace pod kontrolou, aby se nepřemnožily. Viry jsou ale spojené i s řadou dalších důležitých procesů – od pomoci rostlinám přežít v extrémně horké půdě až po ovlivňování biochemických cyklů.

„Myslím, že bez virů by na planetě Zemi možná neexistoval žádný trvalý život,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...