Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.
V pondělí 8. července vyšla v odborném časopisu Nature odborná studie, která ukazuje, že virus H5N1, který v současné době způsobuje epidemii ptačí chřipky u amerického dobytku, je zřejmě lépe adaptovaný k nákaze člověka než jiné kmeny tohoto viru.
Viry se na buňky dokáží přichytit pomocí receptorů na svém povrchu – ty fungují jako klíče, které musí zapadnout do vhodného zámku, jenž se nachází na buňce. Viry ptačí chřipky se naučily, aby jejich receptory perfektně zapadly do „zámků“, jež se nachází v ptačích tkáních, ale o to hůř se hodí k receptorům v dýchacích tkáních savců a člověka. A samozřejmě naopak: viry chřipky napadající člověka nejsou dost dobře přizpůsobené tomu, aby zaklaply do receptorů u ptáků.
Jenže druh viru ptačí chřipky, který se šíří mezi americkým dobytkem, se může vázat na oba druhy receptoru – lidský i ptačí.
Tento výsledek je podle autorů znepokojivý, protože by mohl naznačovat, že by se tento patogen mohl přenést z ptáků na lidskou populaci snadněji, než se předpokládalo. Autoři ale současně upozorňují, že to zatím není jasné: vazba na receptory lidského typu totiž není jediná podmínka, kterou musí viry splňovat, aby se mohly snadno množit v lidském těle a aby lehce přeskočil z jednoho člověka na druhého.
Přenos z matky na potomka
„Celkově nejsou výsledky této studie neočekávané, ale tato zpráva poskytuje další vědecký pohled na vyvíjející se situaci, zdůrazňuje potřebu důsledného monitorování a dohledu u postižených nebo exponovaných populací – a to jak u zvířat, tak u lidí, aby bylo možné sledovat budoucí riziko,“ uvedl hlavní autor studie a virolog Ian Brown.
Tato studie je první, která tento zvýšený potenciál ukázala, několik předchozích výzkumů takovou adaptaci nepopsalo, proto je zatím její výsledek poměrně kontroverzní. Rozdíly mohou být způsobené odlišnou metodologií výzkumů, nicméně ta v nové studii je stará více než dvacet let a ověřená u jiných virů.
Výzkum také zatím nevysvětlil, co konkrétně má umožňovat viru H5N1 snadnější vazbu s lidskými buňkami. Popsal zatím, že má patogen blízko ke tkáni, která je zodpovědná za tvorbu mléka, a může se tedy účinně přenášet kontaminovaným mlékem. Na to také již dříve poukázaly jiné výzkumy, ten nový ale přináší další silné argumenty. Rovněž poprvé prokázal u nakažené myší samice, že se může virus přenést mateřským mlékem na mládě.
Mírně uklidňující je situace ohledně možnosti infikace respirační cestou – když vědci zkoumali, jak snadno se virus H5N1 přenáší vzduchem, zjistili, že jeho schopnosti jsou v tomto ohledu víc než omezené. Nakazila se totiž vždy jen zvířata, která spolu sdílela jednu klec, ale nikdy ne ta, která obývala klec sousední.
