Virus HIV vědci popsali před 40 lety. Díky nim ho lidstvo zkrotilo

O tom, komu patří prvenství v objevu viru HIV, se dlouho vedly spory, jisté ale je, že 20. května 1983 zveřejnil francouzský virolog Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru, který způsobuje nemoc AIDS. Virus objevili o čtyři měsíce dříve vědci Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z pařížského ústavu, nebyli ale nejspíš úplně první, kdo na nemoc přišli.

První článek o do té doby smrtelném onemocnění (pojmenování AIDS, Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity, získala nemoc v srpnu 1982) se ovšem objevil již v červnu 1981 v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě.

Americký lékař Michael Gottlieb ho tehdy nazval Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (Human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom má i zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti viru. 

Přes veškerý pokrok je HIV dodnes velmi nebezpečný, zejména v zemích třetího světa.

Díky novým generacím léků mohou nicméně lidé nakažení virem HIV žít téměř normální život. Podmínkou je ale včasná diagnóza, odpovědné chování a také pečlivé dodržování léčebného režimu.

Od roku 2011 se dokonce objevilo několik případů lidí, kteří se infekce zcela zbavili, vždy ale šlo o pacienty, kterým byla kvůli rakovině transplantována kostní dřeň. Podle odborníků tato metoda není vhodná pro naprostou většinu ze zhruba 40 milionů aktuálně nakažených (přibližně stejný počet lidí dosud na AIDS zemřel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...