Bouřky, které zasáhly střední Evropu, nabídly také výjimečné meteorologické jevy. Nad Českou i Slovenskou republikou pozorovatelé zachytily rudé blesky, jimž se říká „rudí skřítkové“.
Nadoblačné blesky jsou extrémně krátkou dobu trvající elektrické výboje, které vznikají vysoko nad místy, kde normálně blesky vídáme. Objevují se nad bouřkovými mraky, obvykle ve výškách 50 až 90 kilometrů nad povrchem země. Existuje jich mnoho druhů a vědci o nich ví jen velice málo.
Sérii těchto blesků pozoroval a vyfotografoval člen České astronomické společnosti Daniel Ščerba v noci ze 12. na 13. června z Jeseníků:
Bouře postupovala z východu Slovenska a v oblasti Tater začala nejvíce produkovat rudé skřítky. „Pozorovat tento jev pouhýma očima je velmi obtížné, vzhledem ke krátké životnosti úkazu se jedná skutečně o mžik, na který člověk nestihne pořádně zareagovat,“ uvedl fotograf.
Tuto bouři nad Tatrami vyfotografoval také další český fanoušek těchto bouří, Martin Popek. Ten pořídil snímky z observatoře v Nýdku:
Tajemství nadoblačných blesků
Jejich existenci sice věda (konkrétně fyzik Charles Wilson) předpověděla již roku 1925, první snímky vznikly až roku 1989 – a tehdy byl snímek pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.
Řada těchto jevů se jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě elfů tedy známe také další ionosférické blesky jako skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové, modré výtrysky nebo modré startéry:
O vzniku a vlastnostech těchto jevů se ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.
Jak vyfotit nadoblačný blesk
„Co se týče mého pozorování a technologií, využívám vysokocitlivých kamer a speciálního PC softwaru, který umí zaznamenávat meteory i rudé skřítky. Dále využívám několika fotoaparátů, které jsem si sám upravil odstraněním infračerveného filtru ze snímače,“ uvedl Daniel Ščerba. Fotoaparát je tak schopen zachytit plné spektrum barev, ale je nepoužitelný pro běžné fotografování.
„Někdy využívám i aktivního chlazení fotoaparátu, který ochlazováním snímače zlepšuje kvalitu snímku, je tam méně šumu. Jelikož rudý skřítek je záležitostí zlomků sekund, je potřeba využívat co nejvíce světelných objektivů a také vysoké citlivosti ISO a krátkého času expozice, nejčastěji 2s. Vše ale záleží na okolních světelných a klimatických podmínkách, vzdálenosti pozorované bouře a podobně. Podmínky jsou pokaždé odlišné, každá bouře se chová jinak, jsou vždy jiné světelné podmínky a nastavování techniky i pozorování je vždy jedinečné. K pozorování je potřeba neustále online sledovat meteorologické radary a výskyty blesků a zaměřovat se především nad nejaktivnější jádro bouře, kde je šance na zachycení skřítka vysoká,“ dodal fotograf.
