Videohry mohou souviset se ztrátou sluchu a tinnitem, ukazují studie

Lékaři varují, že hlasitost zvuků a hudby ve videohrách se stále více blíží k hranicím, kde už je to pro lidské ucho nebezpečné. A někdy je dokonce překračují, což může být při dlouhodobém hraní problém.

Hráčům videoher hrozí ztráta sluchu nebo tinnitus, tedy dlouhodobé šumění nebo hučení v uších. To je výsledek rozsáhlé studie, která prozkoumala údaje týkající se více než padesáti tisíc lidí.

Autoři zdůrazňují, že videohry jsou dnes jednou z nejčastějších forem zábavy, a to nejen mladých lidí, ale i těch ve středním věku. Proto by se podle nich měli experti na oblast více zaměřit, protože zatím se vlivu videoher na sluch příliš nevěnovala pozornost, na rozdíl od například používání sluchátek.

U her je problém podle studie, která vyšla v odborném žurnálu BMJ, ještě zesílený tím, že lidé často hrají při vysoké intenzitě zvuku i několik hodin v kuse. Podle jednoho z odhadů trávily hodiny týdně nad hrami asi tři miliardy lidí.

Herní věda

Vědci v této metastudii shromáždili data ze čtrnácti menších výzkumů z devíti zemí. Hlasitost zvuků se ve hrách, které tyto analýzy sledovaly, pohybovala mezi 43,2 decibelu a 89 decibely. Nejméně hlučné přitom byly mobily, naopak nejhlasitější byly automaty ve veřejných hernách. V průměru si lidé tuto zábavu užívali tři hodiny týdně.

Jako zásadní problém se ukázaly takzvané impulzní zvuky. Jde o krátké, velmi silné pulzy, které trvají méně než jednu sekundu, ale svou hlasitostí výrazně převyšují okolní zvuky. Jedna ze studií, jež byly součástí analýzy, uvádí, že impulzní zvuky dosahovaly během hraní až 119 decibelů. Přípustné limity se přitom pohybují kolem sta decibelů pro děti a 130 až 140 decibelů pro dospělé.

Světová zdravotnická organizace popisuje bezpečnou úroveň hraní jako kombinaci doby strávené nad hrami a jejich hlasitostí. To znamená, že děti mohou bezpečně poslouchat zvuk o síle 83 decibelů přibližně 6,5 hodiny, 86 decibelů přibližně 3,25 hodiny, 92 decibelů 45 minut a 98 decibelů pouze dvanáct minut týdně.

Souvislost mezi hraním her a ztrátou sluchu

Dvě zkoumané studie zjistily, že návštěvy heren souvisí se zvýšenou pravděpodobností závažného tinnitu a ztráty sluchu. Tento dopad se týkal dětí, jejich sluch je totiž na hluk citlivější. Další rozsáhlá studie zase popsala, že hraní videoher bylo spojené se zvýšenou pravděpodobností ztráty sluchu, kterou lidé sami pociťují. Jiná studie uvádí, že jen v USA může být vystaveno „hlasitým“ nebo „velmi hlasitým“ zvukům z videoher víc než deset milionů lidí.

Dalších šestnáct recenzovaných článků a čtrnáct zdrojů šedé literatury zmiňuje hry jako potenciální zdroj nadměrné expozice hluku. Jeden zdroj šedé literatury se snažil zjistit, jakou úroveň poslechu preferují hráči při používání sluchátek. Autor došel k závěru, že herní sluchátka mohou dosahovat nebezpečných úrovní poslechu, „což by mohlo některé hráče vystavit riziku ztráty sluchu“.

Co to znamená pro hráče

Autoři přiznávají, že údaje uvedené v tomto přehledu byly omezené. Přesto dost dobře naznačují, že někteří hráči, zejména ti, kteří hrají často a přitom dodržují průměrné hladiny zvuku, pravděpodobně i tak překračují přípustné limity. Jejich chování proto může být rizikové a mohou se vystavit riziku vzniku trvalé ztráty sluchu a/nebo hučení v uších, upozorňují autoři.

Dodávají, že v dostupných důkazech je také několik klíčových mezer. Například vědci zatím neznají vliv různých možná velmi silných fenoménů – například esportu, geografické oblasti, pohlaví a věku na ztrátu sluchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...