Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Nahrávám video
Zdroj: The EMBO Journal

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.

Expertům z University College v Londýně se podařilo pořídit záběry, které ukazují, jak se srdeční buňky v myším embryu začínají spontánně organizovat do tvaru podobného srdci, a to už v rané fázi vývoje. Tento experiment neježe ukazuje důležitý okamžik, ale hlavně by mohl pomoci zjistit více o tom, jak vznikají vrozené srdeční poruchy. Ty v nějaké míře postihují asi každé sté dítě.

„Je to poprvé, kdy jsme mohli takto zblízka a po tak dlouhou dobu sledovat srdeční buňky během vývoje savců,“ uvedl hlavní autor studie Kenzo Ivanovitch. Celý proces byl náročný na čas, přesnost i přístrojové vybavení.

Záběry vyvíjejících se embryí vědci pořídili pomocí pokročilé světelné mikroskopie. Díky tomu mohli sledovat, jak embrya procházejí vývojovým mezníkem známým jako gastrulace, kdy se v embryu začínají tvořit odlišné buněčné linie a začínají se vytvářet základní osy těla.

Brzy poté se buňky srdečního svalu uspořádaly do velké trubice, která se pak začala dělit na úseky, z nichž se nakonec staly srdeční stěny a komory. Právě tento moment je u lidských embryí kritický – během tohoto procesu může vzniknout v srdci díra.

Protože se podařilo označit srdeční buňky tak, aby na videu jasně svítily, sledovali vědci kompletních čtyřicet hodin tohoto procesu. Překvapilo je, jak organizovaný je – buňky jako by přesně věděly, co mají dělat, kam se umístit a jakou cestou se vydat. Tyto procesy jsou zatím stále ještě nedostatečně popsané, takže desítky hodin záběrů poskytnou spoustu cenných materiálů pro další výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...