Vesmírná laboratoř vyrábějící lék proti HIV se nesmí vrátit na Zemi. Úřady se bojí špatného přistání

Na oběžné dráze nastala nezvyklá situace. Americké úřady odmítly, aby soukromá družice vstoupila do vzdušného prostoru USA. Obávají se, že by její přistání nemuselo dopadnout dobře.

Americké úřady zodpovědné za bezpečnost vesmírného prostoru zakázaly návrat modulu společnosti Varda Space Industries. Ten na orbitě vyráběl krystaly potřebné pro lék na virus HIV.

Miniaturní kosmická laboratoř měla přistát v Utahu, ale americké letectvo to nepovolilo, přičemž Federální úřad pro letectví (FAA) neudělil modulu ani právo vstoupit do atmosféry, informoval web TechCrunch. Mluvčí FAA to zdůvodnil „obavami o celkovou bezpečnost z hlediska rizika a analýzy dopadu“.

Společnost Varda Space nejprve nechtěla konkrétně reagovat, na sociální síti X pak napsala: „Máme radost, že vám můžeme oznámit, že je naše kosmická loď v pořádku. Původně byla navržena na celoroční misi na oběžné dráze. Těšíme se, že s našimi vládními partnery budeme nadále spolupracovat, aby se kapsle bezpečně vrátila zpět na Zemi, co nejdříve to půjde.“

Malá laboratoř využívající mikrogravitaci

Laboratoř je na orbitě od 12. června, kdy ji tam vynesla raketa Falcon 9. Tvoří ji 120kilogramová kapsle, která chrání experimenty uvnitř před podmínkami, jež na oběžné dráze panují.

Současně využívá mikrogravitaci, která umožňuje odlišný růst krystalů než na Zemi. Na konci června proběhl první experiment, při němž na stanici vyrostly krystaly léku ritonavir, jenž se používá proti viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. 

Bohužel se teď kapsle nesmí vrátit zpět a řešení je v nedohlednu.

  • Ritonavir, prodávaný pod značkou Norvir, je antiretrovirový lék používaný spolu s dalšími léky k léčbě HIV/AIDS. Tato kombinovaná léčba je známá jako vysoce aktivní antiretrovirová terapie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...