Vesmírná laboratoř Skylab odstartovala před 50 lety. Její první problémy vyřešil slunečník

Vesmírná stanice Skylab částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981. Ambiciózní program, který vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, zamířil do vesmíru před 50 lety, 14. května 1973. Tehdy z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral odstartovala mohutná raketa Saturn V, jež na oběžnou dráhu kosmickou laboratoř vynesla.

Nezaujatý pozorovatel si přitom mohl myslet, že do vesmíru letí „jen“ další z měsíčních misí – nosná raketa Saturn V byla navenek prakticky stejná. Její třetí stupeň ale místo nádrží a motorů obsahoval samotnou vesmírnou stanici, která pouhých deset minut po staru zakotvila ve výšce zhruba 430 kilometrů nad zemským povrchem. A poté Skylab – jméno znamenalo zkratku slov „nebeská laboratoř“ – čekal na první posádku, jež se k němu ale vypravila až o deset dní později.

Brzy se totiž ukázalo, že mezi úkoly první trojčlenné skupiny astronautů bude nutné zařadit i opravy samotné stanice. Během startu se utrhl protimeteorický štít a Skylab rázem přišel o polovinu hlavních solárních panelů. A aby problémů nebylo málo, tak druhá část panelů se na oběžné dráze rozvinula pouze částečně. Stanice tak dostávala jen zhruba desetinu plánovaného množství elektřiny, navíc se kvůli odtrženému štítu, který měl fungovat i jako ochrana před slunečním zářením, přehřívala.

Nárůst teploty se sice podařilo technikům vyřešit, když stanici trochu pootočili, pro dlouhodobý pobyt astronautů ale takové provizorium nestačilo. Objevily se dokonce úvahy nechat první Skylab svému osudu a vypustit o několik měsíců později druhou stanici, která snad bude mít více štěstí. Nakonec se ale podařilo najít řešení. Byť trochu neobvyklé. Jeden z inženýrů na kosmodromu vymyslel jakýsi skládací slunečník, který měli astronauti vzít s sebou a rozvinout nad stanicí.

Vesmírná stanice Skylab
Zdroj: NASA

Trojčlenná posádka v lodi Apollo – až na chybějící měsíční modul stejné, jako létala k Měsíci – odstartovala do vesmíru 25. května 1973. Na astronauty čekala řada úkolů a vědeckých experimentů, nejprve ale museli zprovoznit stanici a hlavně se pokusit opravit ty nejhorší závady. První pokus o rozevření zaseklého slunečního panelu sice nevyšel, na druhou stranu se ale podařilo rozvinout nouzový „slunečník“ a teplota uvnitř Skylabu se ustálila na přijatelných 30 stupních Celsia.

Po připojení Apolla se také astronauti mohli ze stísněné lodi přesunout do prostorné kosmické laboratoře, největšího obydlí, které do té doby člověk do vesmíru vyslal. Válcovitá stanice, která díky slunečním panelům připojené solární observatoře vypadala tak trochu jako větrný mlýn, byla 26 metrů vysoká a v průměru měla téměř sedm metrů. Skylab měl dvě patra: dole byla umístěna laboratoř a dvě obytné místnosti, v horním patře pak skladovací prostory.

Lidé na palubě

První posádka se kromě oprav samozřejmě věnovala také vědecké práci, pokud to tedy umožňoval omezený přísun elektřiny. Na řadu přišly například lékařské pokusy nebo pozorování Země a Slunce. Po dvou týdnech se také inženýrům na zemi podařilo vymyslet způsob, jak uvolnit zaseklé křídlo solárních panelů. Astronauti se při druhé vycházce do vesmíru pořádně zapotili, nakonec se jim ale podařilo přestřihnout kus kovu, který panel blokoval, a Skylab byl rázem mnohem výkonnější.

Astronauti mise Skylab 2 (na emblémech ale měli kvůli menšímu zmatení vyšito Skylab I) strávili ve vesmíru čtyři týdny, po kterých se 22. června úspěšně vrátili na Zemi. Měsíc poté se na nebeskou laboratoř vypravila druhá posádka, kterou čekalo 60 dnů v kosmu, a v polovině listopadu 1973 odstartoval třetí tým, před kterým bylo čtvrt roku pobytu ve vesmíru. Třetí posádka ale byla zároveň poslední, po jejím odletu 8. února 1974 Skylab navždy osiřel. Stanice pak ještě více než pět let obíhala kolem Země.

Vesmírná stanice Skylab
Zdroj: NASA

Existovaly sice plány, že by ke Skylabu mohla směřovat jedna z prvních misí raketoplánu, příroda se ale postavila proti. Kvůli zvýšené sluneční aktivitě totiž stanice začala klesat mnohem rychleji, než se plánovalo. V červenci 1979 tak technici Skylab navedli do atmosféry. Většina stanice skončila v Indickém oceánu, část trosek ale zasáhla městečko Esperance v Austrálii, naštěstí nikoho nezabily. Skylab strávil ve vesmíru celkem 2249 dní, jen 171 z nich ale na něm pobývali astronauti.

Děti Skylabu

První orbitální stanici v historii lidstva Saljut 1 vyslal Sovětský svaz do vesmíru v dubnu 1971. Stanice, která zanikla 11. října téhož roku, byla na oběžné dráze 175 dní, z toho 24 dní s lidskou posádkou. Její fungování ale dopadlo tragicky. První a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula v červnu 1971 při návratu do atmosféry. Další sovětská vesmírná stanice Mir byla vypuštěna v roce 1986 a zanikla v roce 2001. Na oběžné dráze byla 5519 dní, obydlena byla 4592 dní.

Po zániku Miru byla dlouho v provozu jen jedna kosmická stanice – Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Obyvatelnou se ISS stala v druhé polovině roku 2000, kdy se k ní připojila obytná část Zvezda. Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem americké NASA, ruského Roskosmosu, evropské ESA, Japonska a Kanady.

Vesmírná stanice Skylab
Zdroj: NASA

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením rozsáhlých protiruských sankcí ale dala Moskva najevo, že pro ni ISS nemá dlouhodobou budoucnost. Chce vybudovat svou vlastní vesmírnou stanici. Tu má také Čína, nazvala ji Tchien-kung (Nebeský palác). Její moduly byly vypuštěny do vesmíru v letech 2021 a 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...