Desítky let staré fotografie Venuše byly uložené na kompaktních discích (CD). Nebýt toho, že během lockdownů astronom Robert Herrick nemohl z domova, nenašel by čas je prostudovat a detailně porovnat. Našel na nich ale „svatý grál“ – jednoznačné důkazy, že na této planetě i v současné době probíhá sopečná činnost.
Už tak nehostinná Venuše, někdy označovaná jako „zlé planetární dvojče Země“, je ještě o něco pekelnější, než se astronomové domnívali. Mezi obrovským počtem snímků pořízených v 90. letech totiž vědci poprvé na druhé planetě od Slunce nalezli přímý důkaz o sopečné činnosti.
Robert Herrick z univerzity v aljašském městě Fairbanks si důkazů o vulkanismu všiml po více než dvou stovkách hodin, které strávil procházením třicet let starých dat – využil na to čas, který získal v průběhu koronavirových lockdownů.
„Bylo to úžasné. Byl to svatý grál, který dokazuje, že je Venuše vulkanicky aktivní,“ dodal Herrick, který výsledky výzkumu publikoval v odborném časopise Science.
Z ráje se stalo peklo
Průkazné radarové snímky v letech 1990 až 1992 pořídila sonda Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat – kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat.
Herrick se k záznamům dostal o desítky let později, když byly digitalizovány. Zaměřil se při tom na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons.
Asi po dvou stech hodinách ručního porovnávání snímků uviděl dva záběry stejné oblasti pořízené s odstupem osmi měsíců, které vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí. Jeden z průduchů na Maat Mons se mezi únorem a říjnem 1991 zvětšil, deformoval a zdánlivě až po okraj naplnil lávou.
Herrick se se svými poznatky obrátil na specialistu na radarové snímky z laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA Scotta Hensleyho, který jeho zjištění potvrdil. Expert odhadl, že erupce v 90. letech na Venuši utvořila lávový proud podobný tomu, který vyvrhla sopka Kilauea na Havaji v roce 2018.
Skalnatá Venuše, která je svou velikostí a hustotou podobná Zemi, se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Teplota na povrchu planety dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je devadesátkrát vyšší než na Zemi. Lepší pochopení této změny – a toho, jakou roli v ní hraje sopečná činnost – je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
