Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.

Vědci se zaměřili na událost ze září roku 2024. Tehdy extrémní bouře Boris spustila v Hrubém Jeseníku při povodních desítky bahenních proudů, takzvaných mur. Tyto proudy pak do horských toků přinesly velké množství kamení, hlíny a dřeva. Podle badatelů to ukazuje, že podobné rizikové situace se nevyhýbají ani středně vysokým pohořím.

„Výjimečný dopad bouře Boris na krajinu byl způsoben kombinací dlouhotrvajícího deště zakončeného velmi intenzivními srážkami. Svahy se postupně nasytily vodou a závěrečné zesílení srážek fungovalo jako přímý spouštěč pohybu bahenních proudů. Ke snížení stability svahu zároveň přispěl nevhodně řešený odtok z lesních cest, který soustřeďoval vodu do citlivých míst,“ uvedl za výzkumný tým Katedry fyzické geografie a geoekologie Radek Tichavský.

Dodal, že většinou se bahenní proudy objevují na velmi strmých svazích. Ty totiž fungují jako trychtýře. Při silných deštích se na nich voda soustřeďuje do úzkých tras a nemá místo pro rozptýlení. „Právě v těchto místech pak dochází k největší nestabilitě svahů,“ doplnil Tichavský.

Změna klimatu komplikuje problém

Ostravští vědci během svého výzkumu analyzovali extrémní srážky od roku 1900. Zatímco v první polovině 20. století se velmi silné deště objevovaly v poměrně pravidelných cyklech, v posledních desetiletích mají stále nepravidelnější a obtížně předvídatelný charakter. „V kombinaci s vlastnostmi terénu, blízkostí obydlených údolí a lidskými zásahy to výrazně zvyšuje riziko svahových nestabilit,“ dodal Janalík.

Rizikové svahy by proto podle vědců bylo vhodné pravidelně sledovat. Snížit riziko by v horských oblastech pomohlo i lepší odvodnění, a to zejména u lesních cest. S možnými riziky by se navíc mělo počítat při dlouhodobém plánování rozvoje horských území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...