Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.

Analýza ukázala, že vegetariáni měli o jednadvacet procent nižší riziko vzniku rakoviny slinivky břišní, o dvanáct procent nižší riziko vzniku rakoviny prostaty, o devět procent nižší riziko vzniku rakoviny prsu, o osmadvacet procent nižší riziko rakoviny ledvin a o jednatřicet procent nižší riziko mnohočetného myelomu – to vše při srovnání s konzumenty masa. Výzkum vycházel z údajů více než 1,8 milionu lidí ve Velké Británii, jejichž zdravotní stav vědci sledovali celou řadu let.

„Naše studie je dobrá zpráva pro všechny, kdo jsou vegetariáni – mají nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi časté,“ uvedli autoři studie. Celkově fungovalo podle výzkumu vegetariánství jako účinná ochrana před vznikem nádorů, některé druhy zhoubného bujení se ale z tohoto trendu vyjímaly.

Vegetariáni totiž měli oproti „masožroutům“ vyšší riziko nejčastějšího druhu rakoviny jícnu, takzvaného spinocelulárního karcinomu. A tento rozdíl byl vysoký: vegetariánům hrozí podle studie téměř dvakrát častěji. Vědci zatím neznají přesné příčiny, ale předpokládají, že to může souviset s tím, že mnoho vegetariánů mívá nedostatek některých živin – typicky jsou to vitaminy ze skupiny B.

A vegani měli ve srovnání s konzumenty masa o čtyřicet procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, vyplývá z výzkumu. To může být způsobeno nízkým průměrným příjmem vápníku a nižším příjmem dalších živin.

Příčiny rozdílů jsou neznámé

Autoři této studie byli velmi dobře schopní popsat na obrovském vzorku rozdíly v pravděpodobnosti vzniku nádorů, ale mnohem složitější je prověřit, jestli je problémem samotná konzumace masa, anebo jestli za rozdíly může něco ve stravě vegetariánů a veganů.

Zdůrazňují, že je zapotřebí mnohem rozsáhlejší a náročnější výzkum, který by právě toto prozkoumal. Protože druhů rakoviny je tolik, mohlo by dokonce být možné, že jsou u různých typů nádorů individuální rozdíly.

Studie, financovaná Světovým fondem pro výzkum rakoviny, zkoumala sedmnáct různých druhů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému a močových cest a rakoviny krve. Vědci nenašli žádné důkazy o tom, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva ve srovnání s konzumenty masa. To je pravděpodobně způsobeno tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u lidí v této studii byl relativně nízký ve srovnání s lidmi zahrnutými do novějších kohort, a podle autorů nebyly tyto výsledky „v rozporu“ s předchozími výsledky, které zdůrazňovaly souvislost mezi červeným a zpracovaným masem a rakovinou tlustého střeva.

Vědci sledovali osoby ve studii v průměru šestnáct let, což jim umožnilo velmi dobře pozorovat, jak rakovina vzniká, jak se vyvíjí, i to, jestli se vrací. Současně ale viděli, jak se stravovací návyky jednotlivých osob, ale i celé společnosti mění. Například se více rozšířila konzumace ultra zpracovaných potravin, a dokonce i typické veganské produkty, jako je ovesné mléko, se nyní často obohacují vápníkem a dalšími živinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...