Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.

Blesk měřil konkrétně 829 kilometrů a rozzářil noční oblohu od východního Texasu až po Kansas City ve státě Missouri. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO), která současně upřesnila, že se tento jev odehrál 22. října 2017 nad Velkými pláněmi v USA.

Pro srovnání – vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka je 493 kilometrů.

Mladá tradice pozorování

Zášleh energie výrazně překonal předchozí rekord o délce 768 kilometrů. Ten byl zaznamenán 29. dubna roku 2020 také nad americkými Velkými pláněmi. Toto místo má ideální podmínky pro bleskovou aktivitu, navíc ho detailně sleduje řada satelitních přístrojů.

Ty ale fungují teprve od roku 2016, takže všechny tyto rekordy jsou poměrně nové. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti už byly blesky ještě mohutnější. A i v současnosti je například Afrika monitorována mnohem hůř, i když jsou tam podmínky podobně příhodné, takže mohou monstrózní blesky unikat pozornosti.

Vědci pro monitoring blesků nad USA využívají satelit Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), geostacionární operační družici pro životní prostředí. Tento nástroj je výjimečný tím, že umí zachytit i tyto extrémně dlouhé blesky, které do doby, než vznikl, byly pozorovatelné vždy jen částečně.

Analýza nejdelšího známého blesku
Zdroj: WMO

„Extrémy, kterých jsou blesky schopny, je obtížné studovat, protože posouvají hranice toho, co můžeme prakticky pozorovat. Přidání kontinuálního měření z geostacionární oběžné dráhy bylo velkým pokrokem,“ konstatoval Michael J. Peterson z Centra pro výzkum silných bouří při Georgijském technologickém institutu, který se na analýze podílel.

Bleskové rekordy

Výzkum má i praktické využití. Profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémní jevy počasí a klimatu, uvedl: „Z těchto událostí vyplývá, že blesky se mohou dostat na poměrně velké vzdálenosti od mateřské bouřky. Vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby lidé během bouřek způsobujících blesky omezili své venkovní aktivity.“

Součástí této zprávy jsou také další rekordy, které meteorologové o blescích zaznamenali. Například nejdéle trvající blesk vydržel na obloze 17,1 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020.

Nejvíce smrtícím bleskem, který zabíjel přímým zásahem, byl ten, který roku 1975 udeřil na chatrč, v níž se před bouří ukrývali lidé v Zimbabwe. O život jich připravil celkem 21. Ještě horší ale byl nepřímý úder – 469 lidí zahynulo v egyptské Dronce, když blesk v roce 1994 udeřil do ropných nádrží a zaplavil tak město hořící ropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...