Vědci z VUT přišli na to, jak dostat z vody antibiotika nebo antikoncepci

Čeští vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v čistírnách. Je to letitý problém vody, který se v dlouhodobém hledisku negativně může podepisovat na lidském zdraví.

Tým složený z vědců Vysokého učení technického v Brně (VUT) a z Masarykovy univerzity získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně medaili za vynález nazvaný CaviPlasma. Přestože dva fyzikální jevy, tedy kavitace a plazmatický výboj, jsou dlouhodobě známé, zatím jejich spojení pro odstraňování nečistot nikdo nevyužil, řekla Marcela Pírková z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Nahrávám video

Léčiva se rozpadnou

Děj, který způsobuje čištění vody, není příliš složitý. Kavitace se odehrává za konstantní teploty a ve vodě se ve Venturiho dýze, což je trubice uprostřed se zužující a poté se zase rozšiřující, díky snížení tlaku a zvýšení rychlosti vytvoří bubliny. Do nich se pouští plazmový výboj, který může vzniknout jen v plynném prostředí. „Díky tomuto procesu vznikají oxidy a oxidačním procesem dojde k mineralizaci buněčných stěn a rozpadu zbytků léčiv, tedy toho, co se nachází ve vodě,“ popsala Pírková.

Současný prototypový přístroj má kapacitu 1,5 metru krychlového vody za hodinu. „Ale už funguje i přístroj na 15 metrů krychlových a kapacitu lze škálovat podle potřeby,“ uvedla Pírková. Podle laboratorních testů odchází z přístroje CaviPlasma voda, ve které už je maximálně stopové množství znečištění. „Dříve se zkoušela samotná kavitace, ale uspokojivé výsledky to nepřineslo,“ řekla Pírková.

Přístroj zatím není nikde využitý komerčně, na to teprve čeká. Podle Pírkové ho lze využít i jinak: prohnat jím čistou vodu a plazmově ji obohatit tak, že v ní budou peroxidy a poslouží jako lehké dezinfekční činidlo například na povrchy v nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...