Vědci z Masarykovy univerzity budou v Antarktidě sledovat vliv klimatu na led i život

Vědci z Masarykovy univerzity budou letos v Antarktidě sledovat dopady klimatické změny na ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. Na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse odjede příští pátek z Česka devítičlenná výprava. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Letošní expedice mají méně účastníků než v minulých letech, příčinou je dlouhodobě nevyjasněné financování Českého antarktického výzkumného programu. Obě výpravy prozatím hradí přírodovědecká fakulta, zároveň pokračují jednání s ministerstvem školství o optimálním zajištění dlouhodobého financování českých aktivit v Antarktidě. Jde o specifický výzkum, pro který se obtížně hledá vhodný dotační titul.

Devítičlenná výprava měla z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse vyrazit v neděli, nový termín je pátek 17. ledna. Důvodem je porucha lodi chilského námořnictva, která měla expedici přepravit z Punta Arenas na chilskou stanici na Antarktickém poloostrově.

Kontinuální vědecká činnost je přitom podmínkou pro udržení konzultativního členství Česka v systému Smlouvy o Antarktidě, řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Status má pouze 29 států, které tak mohou spolurozhodovat o tom, jaké aktivity je možné v Antarktidě v současnosti a v budoucnu vykonávat. 

Nahrávám video

Expedice na ostrov Jamese Rosse pořádá univerzita téměř patnáct let. Kromě dlouhodobého sledování dopadů změn klimatu na jednotlivé složky životního prostředí čeká v tomto roce odborníky také práce na novém výzkumu.

Co se děje, když mizí led

„V rámci spolupráce s portugalským národním antarktickým programem budeme sledovat vazby mezi osídlením odledněných ploch různými mikroorganismy a rostlinami a ústupem ledovců, a to v řádech tisíciletí, ale i jednotlivých let. Tento výzkum se zaměřuje na celou oblast Antarktického poloostrova a my jej kompletně zajišťujeme na východním pobřeží,“ uvedl Nývlt.

Podobně jako v předchozích letech se vědci na Mendelovu stanici dostanou z Punta Arenas přes stanici Bernardo O'Higgins na Antarktickém poloostrově. „První část cesty absolvujeme na lodi chilského námořnictva a následně nás vrtulníky chilského letectva dopraví na základnu,“ dodal vedoucí letošní expedice Kamil Láska.

Druhým rokem usiluje univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov. Mezinárodní výprava pod vedením Pavla Kaplera tam letos vyrazí koncem ledna. Jejími členy budou tři dobrovolníci z Českého antarktického nadačního fondu, který vlastní tamní infrastrukturu, a dva portugalští vědci. Expedice se zaměří na výzkum místní živé přírody, na technické zajištění dlouhodobého sledování klimatu a sběr vzorků pro kolegy z různých výzkumných institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...