Vědci vytvořili umělá lidská embrya bez spermie a vajíčka. Výzkum vyvolal kontroverze

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

Vědci ve Velké Británii vytvořili raná stádia embryí, shluky buněk, která ještě nemají ani tlukoucí srdce ani počátky vývoje mozku. Obsahují ale buňky, z nichž vznikají placenta, žloutkový váček a samotné embryo.

O přelomovém objevu informovala vědeckou veřejnost profesorka Magdalena Żernicka-Goetzova z univerzity v Cambridge a Kalifornského technologického institutu v polovině června na výročním zasedání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Bostonu.

„Přeprogramováním embryonálních kmenových buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ citoval její projev deník The Guardian.

  • Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. 
  • Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky, a opravit tak poškozené části těla, které se skládají například z buněk, jež se dělit nesvedou.

Embrya, která nebudou žít

Vědci neplánují, že by v blízké budoucnosti tato syntetická embrya využívali klinicky. Jejich implantace do dělohy by byla podle zákonů, které v současné době platí, nezákonná. Vědci zatím ani netuší, jestli by tyto embryonální struktury byly schopné dozrát.

„V současné době je vývoj embryí v Evropě velmi rychlý. Pokud se pomocí kmenových buněk namodeluje normální vývoj lidského embrya, můžeme získat strašně moc informací o tom, jak začínáme vývoj a co se může pokazit, aniž by se musela k výzkumu používat opravdová embrya,“ uvedl Robin Lovell-Badge z Institutu Francise Cricka v Londýně.

Cesta k umělým embryím

Výzkum začal, když se dvěma na sobě nezávislým skupinám vědců podařilo přimět kmenové buňky myší, aby se samy zkombinovaly do podoby velmi raných embryí. Jednu z těchto skupin vedla právě profesorka Żernicka-Goetzová.

Od té doby se nejrůznější týmy snaží přenést výsledky na lidská embrya. Až doposud se to ale dařilo jen u těch opravdu nejvíce zárodečných fází, kdy je embryo jen shlukem buněk.

Nový experiment je přelomový v tom, že se vědcům vedeným Żernickou-Goetzovou podařilo v laboratořích dovést tato umělá lidská embrya až do věku 14 dnů přirozeného vývoje.

To znamená, že se dostaly do vývojové etapy, která se označuje jako gastrulace. Během ní se z původního shluku buněk začínají vytvářet základní osy budoucího těla a buňky se mění na různé druhy. V této fázi embryo sice zatím nemá bijící srdce, střeva ani počátky mozku, ale v modelu už byly přítomné takzvané primordiálních buňky, které jsou předchůdci vajíčka a spermie.

Kontroverze

Tento výzkum výrazně předběhl zákony, které s něčím takovým nepočítají. Omezují jen vývoj embryí, jež vznikla z vajíčka a spermie. Na ta, která pocházejí jen z kmenových buněk, nikdo nemyslel.

Vědci se proto snaží o seberegulaci, přinejmenším v Evropě a USA. „Pokud chceme, aby se tyto modely co nejvíc podobaly normálním embryím, pak by se s nimi mělo svým způsobem zacházet stejně,“ doplnil Lovell-Badge. „V současné době ale v legislativě nejsou a lidé z toho mají obavy,“ připustil.

Jednou z důležitých otázek také je, jestli je možné, aby se taková embrya vyvíjela dál. V tomto experimentu vědci vývoj ukončili po 14 dnech. Odpověď na otázku tedy nemají, už jen proto, že by její hledání vyžadovalo překročení mnoha etických hranic.

Když se ale v minulosti experimentovalo s podobnými embryi u myší, ukázalo se, že přes významnou podobnost s „originálními“ nejsou životaschopná. Když je vědci implantovali do myších děloh, žádné z nich se nevyvinulo. A stejně dopadly také experimenty s opicemi v Číně. Proč to tak je, vědci také zatím nevědí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...