Vědci v Africe objevili vzácný druh bércouna. Půl století byl na seznamu pravděpodobně vyhynulých živočichů

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu „pravděpodobně vyhynulých“ živočichů – nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Informoval o tom odborný časopis PeerJ.

Bércounům se v angličtině říká „rejsci sloní“, protože prvnímu ze zmíněných tvorů se podobají a s druhým jsou příbuzní – stejně jako s hrabáči kapskými či kapustňáky. Svůj výrazně dlouhý čenich připomínající chobot používají k lovu hmyzu, kterým se živí.

Na světě existuje 20 druhů bércounů, ale bércoun somálský (Elephantulus revoilii) patří mezi nejzáhadnější. Vědci ho zatím znali jen díky 39 exemplářům, které byly odchyceny v Somálsku před desítkami let a nyní jsou uloženy v muzeích.

  • Bércouni (Macroscelidea) jsou řád drobných hmyzožravých savců endemických pro Afriku. Řád tvoří jediná čeleď bércounovití (Macroscelididae). Bércouni mají jisté rysy, které jsou blízké hmyzožravcům, na druhé straně mají i znaky naprosto odlišné. Mají například kompletní středoušní dutinu, velká zygomata (lícní kosti) a naopak malé čichové laloky.
  • Zdroj: Wikipedie

Americký vědec Steven Heritage, který se výpravy účastnil,  podle BBC řekl, že byl naprosto nadšený, že se tento druh znovu podařilo objevit. „Netušili jsme, jaké druhy v Džibutsku objevíme. A byli jsme opravdu nadšení, když jsme otevřeli první past a uviděli typický znak bércouna somálského – ocas s krátkou štětičkou srsti. V tu chvíli jsme se na sebe podívali a věděli jsme, že jsme narazili na něco speciálního.“

Směs s burákovým máslem jako návnada

Tým nastražil více než tisíc pastí na 12 různých míst a jako návnadu použil směs burákového másla, ovesné kaše a kvasnic. Během expedice celkem viděli 12 bércounů somálských a podařilo se jim natočit první video a pořídit první fotografie živých bércounů somálských pro vědeckou dokumentaci.

Životní prostředí tohoto druhu není podle vědců bezprostředně ohroženo, protože žijí v těžko dostupné oblasti daleko od zemědělských ploch a lidské zástavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...