Vědci stvořili magnetický robotický sliz. Mohl by pomáhat léčit zalknutí

Vědci vyvinuli pohyblivý magnetický sliz, který dokáže obepnout malé předměty a protáhnout se nejrůznějšími skulinami. V budoucnu by mohl pomoci například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Na sociálních sítích si vynález vysloužil přirovnání k hmotě z komediálního filmu Flubber z devadesátých let, ale i označení jako „magnetické lejno“. Spoluvynálezce slizu Li Čang z univerzity v Hongkongu ujistil, že se jedná o opravdový vědecký objev; ve studii zveřejněné v odborném časopise Advanced Functional Materials je popsán jako „magnetický robotický sliz“.

„Konečným cílem je ho nasadit jako robota,“ ujišťuje vědec. Hmota, která se někdy chová jako pevná, jindy jako kapalná látka, však zatím není schopná fungovat nezávisle. Sliz ovládaný magnety je také vodivý a může najít uplatnění při propojení elektrod, tvrdí jeho vynálezci.

Jako magnetický škrob

Hmota se skládá ze syntetického polymeru, boraxu –⁠ používaného mimo jiné v čisticích prostředcích –⁠ a částeček neodymového magnetu.

„Je to podobné, jako když doma smícháte škrob s vodou,“ říká Li Čang s odkazem na v posledních letech populární domácí výrobu slizu. Konkrétní plány na použití v lékařství zatím výzkumný tým nemá, jejich sliz by ale mohl být vhodný pro využití v trávicím ústrojí, například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Nebezpečný pro tělo je nyní ale i sliz samotný, dodávají výzkumníci. Řešením by bylo například hmotu obalit ochrannou vrstvou oxidu křemičitého.

„Bezpečnost (slizu) by také zaležela na tom, jak dlouho by v těle zůstal,“ podotkl Li Čang. Současná nevábná, tmavě hnědá barva by se do budoucna mohla vyřešit využitím barviv, dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...