Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Na začátku každého výzkumu je definice problému. V tomto případě museli vědci říct, co je to podle nich vlastně polibek. Odrazili se od nudné definice – jde podle nich o „neagresivní kontakt úst na ústa bez přenosu potravy“. Po definování se pokoušeli rekonstruovat původ tohoto chování.

Autoři nové studie publikované v časopise Evolution and Human Behavior se soustředili jen na primáty, tedy opice, lidoopy a lidi. Zjistili, že líbání je prastará aktivita, který se vyvinula u předků lidoopů už před 21,5 až 16,9 milionu let. Díky tomu dodnes přetrvává u většiny přežívajících druhů lidoopů.

„Je to poprvé, co někdo použil široký evoluční pohled k prozkoumání líbání,“ uvedla Matilda Brindlová, evoluční bioložka z Oxfordské univerzity. „Naše zjištění přispívají k rostoucímu množství prací, které zdůrazňují pozoruhodnou rozmanitost sexuálního chování našich primátích příbuzných.“

Vědci měli k dispozici veškeré dostupné informace o líbání moderních druhů primátů. Líbání vzali jako evoluční „vlastnost“ a na základě toho provedli deset milionů počítačových simulací, ve kterých napodobili nejrůznější scénáře evoluce primátů, a odhadli tak pravděpodobnost líbání u různých předků člověka.

Vycházeli přitom z dat o chování, anatomii a mnoha dalších oblastech primatologie. Díky tomu dokázali – jak alespoň věří oni i recenzenti, kteří studii přijali – zpětně rekonstruovat chování dávno vymřelých zvířat.

Polibek s neandertálcem

Tato metoda odhalila, že velmi pravděpodobně se líbali například neandertálci. Kromě předchozích důkazů, že lidé a tito dávno vyhynulí příbuzní se křížili mezi sebou, výsledky silně naznačují, že se Homo sapiens a neandertálci také líbali.

Líbání může při pohledu z Evropy nebo USA vypadat jako univerzální chování, ve skutečnosti je ale Homo sapiens druhem, u něhož tato činnost univerzální ani zdaleka není. Tuto aktivitu provozuje jen menšina lidských kultur – podle autorů je zdokumentováno pouze v 46 procentech.

A právě proto je pro vědce tak zajímavé. Jde u člověka o kulturní vynález, anebo evoluční jev? A pokud člověk opravdu líbání zdědil po předcích, „zapomněly“ ho některé lidské kultury cíleně? Autoři studie netvrdí, že získali odpověď na tyto nesmírně složité otázky, ale věří, že našli cestu, kudy se při jejich studiu vydat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...