Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Na začátku každého výzkumu je definice problému. V tomto případě museli vědci říct, co je to podle nich vlastně polibek. Odrazili se od nudné definice – jde podle nich o „neagresivní kontakt úst na ústa bez přenosu potravy“. Po definování se pokoušeli rekonstruovat původ tohoto chování.

Autoři nové studie publikované v časopise Evolution and Human Behavior se soustředili jen na primáty, tedy opice, lidoopy a lidi. Zjistili, že líbání je prastará aktivita, který se vyvinula u předků lidoopů už před 21,5 až 16,9 milionu let. Díky tomu dodnes přetrvává u většiny přežívajících druhů lidoopů.

„Je to poprvé, co někdo použil široký evoluční pohled k prozkoumání líbání,“ uvedla Matilda Brindlová, evoluční bioložka z Oxfordské univerzity. „Naše zjištění přispívají k rostoucímu množství prací, které zdůrazňují pozoruhodnou rozmanitost sexuálního chování našich primátích příbuzných.“

Vědci měli k dispozici veškeré dostupné informace o líbání moderních druhů primátů. Líbání vzali jako evoluční „vlastnost“ a na základě toho provedli deset milionů počítačových simulací, ve kterých napodobili nejrůznější scénáře evoluce primátů, a odhadli tak pravděpodobnost líbání u různých předků člověka.

Vycházeli přitom z dat o chování, anatomii a mnoha dalších oblastech primatologie. Díky tomu dokázali – jak alespoň věří oni i recenzenti, kteří studii přijali – zpětně rekonstruovat chování dávno vymřelých zvířat.

Polibek s neandertálcem

Tato metoda odhalila, že velmi pravděpodobně se líbali například neandertálci. Kromě předchozích důkazů, že lidé a tito dávno vyhynulí příbuzní se křížili mezi sebou, výsledky silně naznačují, že se Homo sapiens a neandertálci také líbali.

Líbání může při pohledu z Evropy nebo USA vypadat jako univerzální chování, ve skutečnosti je ale Homo sapiens druhem, u něhož tato činnost univerzální ani zdaleka není. Tuto aktivitu provozuje jen menšina lidských kultur – podle autorů je zdokumentováno pouze v 46 procentech.

A právě proto je pro vědce tak zajímavé. Jde u člověka o kulturní vynález, anebo evoluční jev? A pokud člověk opravdu líbání zdědil po předcích, „zapomněly“ ho některé lidské kultury cíleně? Autoři studie netvrdí, že získali odpověď na tyto nesmírně složité otázky, ale věří, že našli cestu, kudy se při jejich studiu vydat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...