Vědci se podívali do mozku lidí trpících migrénou. Našli tam klíč k pochopení bolesti

Mezinárodní vědecký tým se podíval hluboko do lidského mozku, aby zjistil, jaký vliv na něj má migréna. Díky nové analýze teď odborníci doufají, že by mohli přijít s účinnou léčbou tohoto pro mnohé chronického problému.

Na konferenci Severoamerické radiologické společnosti vědci představili 23. listopadu výsledky svého výzkumu. Pomocí nejcitlivější magnetické rezonance se jako první podívali na mozky 20 lidí s migrénou, z nichž 10 trpělo chronickou migrénou a 10 mělo epizodickou migrénu bez aury. Pro srovnání se podívali také na mozky pěti zdravých osob odpovídajícího věku.

V obou skupinách lidí s migrénou našli větší počet zvětšených perivaskulárních prostor – jde o jakési kapsy naplněné tekutinou, které se nacházejí v blízkosti krevních cév v určitých částech těla, včetně mozku. „Perivaskulární prostory jsou součástí systému odvádění tekutin z mozku,“ uvedl Wilson Xu, který se na výzkumu podílel. „Studium toho, jak přispívají k migréně, by nám mohlo pomoci lépe pochopit složitost toho, jak migréna vzniká.“

Zvětšené perivaskulární prostory jsou spojovány také s dalšími neurologickými onemocněními, jako je například demence. Je to ale poprvé, co byly takové změny identifikovány v této konkrétní oblasti mozku u osob trpících migrénou. Zároveň upozorňují, že důsledky toho, co zjistili, jsou zatím nejisté.

Některé studie už naznačovaly možnou souvislost mezi bolestmi hlavy a těmito zvětšenými prostory, ale řada jiných nic takového nepotvrdila. A není také jasné, proč by se měly u nemocných objevovat. Vědci spekulují, že by mohly představovat poruchu mozkového glymfatického systému, který využívá perivaskulární kanály k odplavování odpadních látek z mozku. I kdyby tato hypotéza byla pravdivá, není jasné, jestli se tyto rozšířené prostory objevují v důsledku migrény, anebo jestli hrají roli při jejím vzniku.

  • Cévní detoxikační systém mozku, analogický k lymfatickému systému. Umožňuje transport rozpuštěných a odpadních látek z mozkomíšního moku a extracelulární tekutiny mozku.

Na lék je brzy

Autoři varují před předčasným nadšením – jde zatím pouze o primární výzkum, který se snaží popsat, co se vůbec v hlavě děje. Cesta k možnému léku může trvat další desítky let, ale tato studie by mohla být prvním krokem na této dlouhé cestě.

„Výsledky naší studie by mohly inspirovat rozsáhlejší výzkumy, které by pokračovaly ve zkoumání toho, jak změny v mikroskopických cévách a zásobování mozku krví přispívají k různým typům migrény,“ řekl Xu. „Nakonec by nám to mohlo pomoci vyvinout nové, personalizované způsoby diagnostiky a léčby migrény.“

Co je migréna

Migréna není jen bolestí hlavy, to by bylo velkým podceněním této choroby. Je to bolest silná a ochromující, pacienti při atace sotva dokážou něco dělat. „Prostě nechcete nic jiného než zalézt někam do temna, do ticha a přežít to,“ popsala ji jedna z pacientek. Patří mezi nejčastější zdravotní problémy, jimiž moderní lidé trpí – jen v České republice trápí přes milion osob.

Této bolesti často předcházejí nebo ji doprovází další příznaky, jako je nevolnost, únava a různé smyslové poruchy známé jako aura, které mohou zahrnovat vidění jasných světelných bodů, zvonění v uších nebo necitlivost a brnění po celém těle. Tyto příhody obvykle trvají jenom několik hodin, ale někdy mohou přetrvávat několik dní až týden.

Přesná příčina migrény není jasná. Je téměř jisté, že důležitý vliv mají geny – ukazuje se, že lidé trpící tímto problémem mívají migrénu i v rodinné anamnéze. „Migréna je zčásti dědičná, asi u třetiny pacientů. Vyvolávat ji mohou různé vlivy. Může to být stres. Může to být změna životního stylu,“ potvrzuje předseda sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti Tomáš Nežádal. Častěji ji přitom hlásí ženy než muži a asi jedno procento populace trpí chronickými migrénami, které se u nich vyskytují nejméně 15 dní v měsíci.

Složitá je i její léčba, nejčastěji funguje předcházet příčinám a spouštěčům. Pomáhají také léky proti bolesti a zkouší se i takzvaná biologická léčba – zatím ale jen u několika procent trpících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...