Vědci rozluštili tajemství kobřího jedu. Mohlo by to zachránit mnoho lidských životů

Velký mezinárodní tým přečetl genom kobry indické. Vědci si od toho slibují, že konečně získají protijed, který pomůže proti uštknutí jedním z nejvíce nebezpečných hadů světa.

Pro obyvatele středoevropské země může vypadat uštknutí hadem jako něco výjimečného a v podstatě nepříliš rizikového. Ve skutečnosti je ale jedovatými hady po celém světě pokousáno asi pět milionů lidí za rok – s velmi tragickými následky. Asi 400 tisíc lidí kvůli tomu přijde ročně o končetinu a 100 tisíc dokonce o život.

Drtivou většinu má na svědomí takzvaná „velká čtyřka“:

  • Bungar modravý – had z čeledi korálovcovití, který žije v jižní Asii. Hrozbou pro lidi je především díky své nevyzpytatelné noční aktivitě. Nebezpečí hrozí především v období dešťů, kdy hadi vylézají ze svých úkrytů a nacházejí útočiště uvnitř suchých domů.

  • Zmije řetízková – had z jižní a jihovýchodní Asie. Kvůli svému velkému rozšíření a silnému jedu má na svědomí mnoho úmrtí především v Indii. Navíc je aktivní hlavně v noci, takže se občas stane, že leze do lidských příbytků, kde je nebezpečí uštknutí ještě větší.

  • Zmije paví – had z čeledi zmijovitých. Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve své oblasti a způsobil už mnoho smrtelných uštknutí lidí v jižní Asii. Někdy je označován za hada, jenž má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech hadů.

  • Kobra indická – had známý také jako brejlovec často loví drobné hlodavce, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, vyskytuje se často v jejich okolí, takže může docházet ke vzájemným konfrontacím mezi lidmi a hady.

Vědci dlouhá desetiletí zkoušejí vyvinout účinné protijedy proti uštknutí těmito hady, ale zatím bez přelomových úspěchů. V současné době se používá metoda spočívající ve vstříknutí malého množství jedu do zvířete, jako je například kůň a pak odebrání protilátek, které při tom vzniknou. Tento postup je ale jednak značně nákladný a současně zdaleka ne bezchybný.

A právě tady by mohlo pomoci zmapování genetického kódu kobry – právě záměr vytvořit dokonalý a snadno připravitelný protijed byl hlavní příčinou vzniku tohoto projektu. Vědci doufají, že tímto způsobem budou moci získat syntetický protijed.

Autoři výzkumu nepopsali genom kobry kompletně, zajímaly je právě hlavně geny spojené se vznikem jedu, který kobra využívá. Uspěli: našli pomocí nejmodernějších metod devatenáct genů, které jsou spojené s jedem a jedovou žlázou. Z nich patnáct je pro kobru indickou unikátní.

Vědci doufají, že jakmile se díky poznání genomu podaří vyrobit laboratorně kobří jed, bude to už jen krůček k získání protijedu – a tedy k záchraně řady lidských životů.

Jak funguje kobří jed

Kobra indická může dosahovat délky až 2,2 metru, je vybavená malými jedovými zuby, které má umístěné v přední části chrupu. Její jed obsahuje silné postsynaptické neurotoxiny, které umí zablokovat nikotinové receptory, ale také několik dalších složek, například kardiotoxiny a cytotoxické složky.

Ty tvoří dohromady smrtící koktejl, který útočí na dýchací soustavu. Ochromí svaly, takže během 15 minut až dvou hodin selhávají i ty zodpovědné za dýchání. Pokud kousne člověka a situace není akutně řešena, pak se úmrtnost pohybuje mezi 20 až 30 procenty, při nasazení protijedu klesá na méně než devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...