Vědci rekonstruovali dva tisíce let staré tetování ze Sibiře

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Tetování představovalo v západním světě několik stovek let hlavně kriminální nebo vojenskou minulost. V současné době se ale stává čistě estetickým fenoménem, jímž si zdobí těla stále více lidí. Navazují v tom na přerušené tradice, které byly rozšířené zřejmě celé tisíce let. Vědci teď detailně popsali jedno z nejstarších a nejslavnějších tetování, které vzniklo před více než dvěma tisíci lety na Sibiři.

Na zkoumaném těle mrtvoly z Pazyrycké kultury našli více tetování. Ale nejvíce je zaujal obraz, který experti pomocí nejmodernějších metod rekonstruovali na kůži – ukazuje loveckou scénu, na níž útočí tři levharti na jeleny. Detaily, rozvržení i kvalita tetování jsou podle autorů studie v odborném časopise Antiquity zcela výjimečné a celková kvalita provedení musela být taková, že by dala zabrat i moderním tatérům se současnými nástroji.

Dalším zajímavým tetováním je mytologický výjev gryfa zabíjejícího jelena.

Podoba tetování gryfa lovícího jelena
Zdroj: Antiquity

Pravěká tetování

Vědci předpokládají, že lidé se tetují nejméně šest tisíc let. Jenže se jim to jen špatně dokazuje, protože lidská kůže se velmi snadno a rychle rozkládá. A tak přetrvalo jen několik starověkých a pravěkých tetování, nejčastěji na tělech mumií, které se zachovaly v mrazu.

Tou vůbec nejslavnější potetovanou mumií je známý Ötzi, ale hned na druhém místě v pořadí „pravěkých potetovaných celebrit“ jsou sibiřské mumie Pazyrycké kultury. Šlo o kulturu kočovných pastevců skytského původu, kteří se proháněli se svými stády po Sibiři a zanechali po sobě bohaté hroby plné nejen dobře dochovaných lidských těl, ale i zlatých a železných artefaktů.

Mumie padesátileté ženy, na jejímž těle se tetování našla
Zdroj: Antiquity

Jedno z těl lidí této kultury je uchované v petrohradské galerii Ermitáž. Patří asi padesátileté ženě, na jejíž kůži není okem žádné tetování vidět. Odhalilo ho až detailní skenování pomocí moderních přístrojů.

Co odhalily skeny

Přístroje mezinárodnímu vědeckému týmu ukázaly, že tetování na pravé ruce mumie byla mnohem detailnější a hezčí než na té levé.

Podoba tetování z levé ruky mumie
Zdroj: Antiquity

Obrazy na kůži musely vznikat dlouhou dobu, nejméně několik sezení, tvůrci na ně také využívali několik odlišných nástrojů.

Tetování na kůži mumie pod UV světlem
Zdroj: Antiquity

To naznačuje, že tetování nebylo v Pazyrycké kultuře pouhou formou dekorace, ale spíše něčím jako profesionálním řemeslem, které vyžadovalo dovednosti a technické schopnosti. Na stejném místě bylo pohřbeno mnoho dalších jedinců, což naznačuje, že tetování bylo pravděpodobně běžnou praxí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...