Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
Řecké souostroví Santorini (či starším výrazem Théra) vytvářejí pozůstatky mohutné sopky. Ta v minulosti způsobila celou řadu silných erupcí, přičemž nejslavnější je ta z roku 1627 před naším letopočtem. Sopka tehdy zcela zničila zdejší prosperující kulturu a podle některých historiků byla thérská civilizace zdrojem pověstí, z nichž čerpal filozof Platon, když psal o mytickém kontinentu Atlantida. Ten měl zaniknout stejným způsobem jako Théra, tedy po sérii sopečných erupcí.
Druhým možným zdrojem legendy o Atlantidě je osud ostrova Kréta, která se z vládce Středozemního moře stala na celá staletí prakticky opuštěnou. Také na ni měla erupce sopky vliv – pravděpodobně ji oslabila natolik, že to přispělo k zániku tamní minojské kultury spojované s kultem býků, minotaurem a labyrintem v Knóssu.
Mamutí erupce
Podle nové studie ovšem sopka na Santorini formovala celé Středozemní moře mnohem déle a možná ještě významněji než v antice. Členové mezinárodní expedice našli důkazy o jedné z největších erupcí, které kdy byly v jižní části Egejského oblouku zaznamenány. V článku, který vyšel v časopise Communications Earth & Environment, popsali nově objevené ložisko obří pemzy odebrané z mořského dna na sedmi místech v okolí ostrova Santorini.
Výsledky napovídají, že sopečné pole Christiana-Santorini-Kolumbo bylo v dávné minulosti ještě mnohem výbušnější, než se dosud předpokládalo. Tvoří ho totiž šedesátikilometrový řetězec více než dvaceti sopek, z nichž většina je pod vodou. Vulkanologové ho považují za výjimečně nebezpečné, protože tamní sopky mají za sebou řadu erupcí, z nichž některé byly vysoce explozivní, a současně je tamní oblast už tisíce let intenzivně obývaná.
„Například erupce sopky Santorini v pozdní době bronzové před přibližně 3 600 lety pravděpodobně způsobila pád minojské civilizace na Krétě – což je důležitá událost jak pro vulkanologii, tak pro archeologii,“ připomíná německý vulkanolog Steffen Kutterolf, který výzkum vedl. Jeho tým teď objevil v okolí ostrova naleziště, které svědčí o mnohem větší podmořské erupci před přibližně 520 tisíci lety.
„Nově objevené ložisko má objem více než 90 kilometrů krychlových a je až 150 metrů silné. Je tedy šestkrát větší než ložiska pyroklastických proudů z minojské erupce a desetkrát větší než ložiska z erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai z 22. ledna 2022,“ uvádí vědec.
Pyroklastické proudy jsou proudy žhavého popela, horniny a plynu, které v případě nově zmapované události na Santorini pocházely z tehdejší podmořské sopky a spolu s vodou se přeměnily v proudy bahna. A současně přenášely velké množství sopečného materiálu do okolních mořských pánví vzdálených až sedmdesát kilometrů – to je další důkaz o neobyčejné síle této erupce. Vrstvy hornin z této činnosti byly nalezeny také na třech sousedních ostrovech.
Nová erupce nehrozí
Vědci využili moderní analytické metody, jimiž dokázali přímo na místě nálezu popsat fyzikální a chemické vlastnosti vyvržené hmoty. Díky tomu dokázali spojit tyto vzorky přímo s místy na mořském dně, odkud původně pocházejí.
Souostroví Santorini má sice velmi explozivní minulost, ale v nejbližší době by neměla přijít podobě explozivní budoucnost. Tento výzkum poskytl další silné důkazy, že je velmi nepravděpodobné, aby toto sopečné pole v blízké budoucnosti zažilo další erupci takového rozsahu. „Znalost minulosti je základním stavebním kamenem pro předpovídání budoucnosti,“ dodává Kutterolf.
