Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
I v Praze se totiž podle výzkumu českých vědců stále dají objevit druhy, které zatím nebyly v tuzemsku zaznamenané. Nedávné průzkumy expertů Botanického ústavu Akademie věd se soustředily na dvě přírodní památky v metropoli – Kalvárii v Motole a Oboru Hvězda. Přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky, sedmým je ale poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.
Kalvárie v Motole: Nové druhy i oranžový parazit
Přírodní památka Kalvárie se nachází v Praze-Motole, chráněná je od osmdesátých let dvacátého století. Má řadu jedinečných vlastností díky svému geologickému původu – skály totiž pocházejí z prvohor. A právě tady byl vůbec poprvé na území Česka zaznamenán lišejník Lepraria bergensis, který se vyskytuje na skalách i mechorostech a připomíná jemný šedavý prach.
Neméně pozoruhodný je podle pražských přírodovědců objev houby parazitující na lišejnících, která se jmenuje Erythricium aurantiacum. Tato poměrně nápadná mikroskopická houba vytváří na povrchu stélek jiných lišejníků drobné oranžové útvary – takzvané bulbily – o velikosti zhruba jedné desetiny milimetru. Také ona zatím nebyla v tuzemsku popsaná.
Obora Hvězda: Nečekané poklady na pískovcích a opukách
Další lokalitou, která skrývala pro vědce překvapení, je Obora Hvězda v Praze 6. Tento historický lesopark a chráněná přírodní památka vydal několik druhů, které zatím na našem území nikdy nikdo neviděl. Patří k nim například lišejníky Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, které osídlily zdejší pískovce. Další tři druhy tam vědci určili jen předběžně, což znamená, že si zatím nejsou jistí detaily. Jedná se o Thelidium subabsconditum, Verrucaria inaspecta a Verrucaria pilosoides, které stejně jako výše popsané druhy dosud nemají česká jména.
Tato trojice se vyskytuje na vápnitých substrátech, jako jsou některé zdejší pískovce a opuky. Obora Hvězda tak rozšířila národní seznam lišejníků rovnou o pět nových položek.
Poklady městské přírody
Celkové počty zaznamenaných lišejníků v obou lokalitách překvapily i samotné výzkumníky. „Na Kalvárii v Motole bylo zdokumentováno 222 druhů, v Oboře Hvězda 173. Každé z těchto míst tedy hostí alespoň desetinu všech druhů lišejníků známých z Česka,“ přiblížil Jiří Malíček z Botanického ústavu Akademie věd.
Lišejníky jsou z hlediska významu pro člověka pozoruhodné například svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnost vypovídají o historickém i současném stavu našeho životního prostředí.
„Zvláště fascinující je skutečnost, že i po dvou stoletích od prvních zaznamenaných sběrů lišejníků v těchto oblastech dochází stále k objevům zcela nových druhů pro naši přírodu. Tyto nálezy jsou důkazem, že chráněné přírodní památky ve městech nejsou pouhými rekreačními zónami – představují opravdové oázy biodiverzity, jejichž zachování má význam pro přírodu i poznání,“ dodal Malíček.
