Vědci popsali mozky obřích spinosaurů. Zjistili, jak se adaptovali na lov ve vodě

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Spinosauři byli neobvyklou skupinou dinosaurů, kteří byli typičtí dlouhými čelistmi podobnými těm krokodýlím a také výraznými kuželovitými zuby. Tyto rysy jim pomohly žít alespoň částečně ve vodě, například když na březích řek pátrali po kořisti, mezi kterou patřily s velkou pravděpodobností i velké ryby.

Tento způsob života se velmi lišil od známějších teropodů, jako jsou alosaurus nebo tyranosaurus. Veřejnost se se spinosaury seznámila hlavně díky filmu Jurský park 3, kde je jeden exemplář zobrazený jako důstojný soupeř i pro tyranosaura.

Aby mezinárodní vědecký tým lépe pochopil vývoj mozku a smyslů spinosaurů, detailně prozkoumal fosilie Baryonyxe ze Surrey a Ceratosuchopse z ostrova Wight, kteří se po planetě procházeli asi před 125 miliony lety. Jedná se o dva nejstarší spinosaury s dobře zachovanými mozkovnami. Díky tomu paleontologové dokázali digitálně rekonstruovat vnitřní měkké tkáně, které už dávno podlehly rozkladu.

Spinosaurus
Zdroj: Davide Bonadonna/ Field Museum

Vědci zjistili, že takzvané čichové kyje, které zpracovávají pachy, nebyly u spinosaurů nijak zvlášť vyvinuté a ucho bylo pravděpodobně přizpůsobeno zvukům o nízkých frekvencích. Ty části mozku, které se podílejí na udržování stabilní hlavy a pohledu upřeného na kořist, byly pravděpodobně méně vyvinuté než u pozdějších, specializovanějších spinosaurů. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Anatomy.

„Přestože spinosauři žili velmi neobvyklým způsobem, mozky a smysly těchto raných spinosaurů si zachovaly mnoho aspektů společných s ostatními teropody s velkými těly. Neexistují důkazy, že by se jejich napůl vodní způsob života odrážel ve způsobu uspořádání jejich mozku,“ uvedl Chris Barker ze Southamptonské univerzity, který studii vedl.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Detailní pohled do mozkovny

Vědci si zjištění vysvětlují tak, že předci spinosaurů už měli mozek a smyslové adaptace vhodné pro „lov ryb na částečný úvazek“ a jediné, co později spinosauři potřebovali k tomu, aby se specializovali na život u vody, bylo vyvinout si neobvyklé čelisti a zuby.

„Protože lebky všech spinosaurů jsou tak specializované na lov ryb, je překvapivé, že vidíme tak nespecializované mozky,“ řekl autor článku Darren Naish. „Výsledky jsou ale přesto významné. Je vynikající, že jsme byli schopní získat tolik informací o smyslových schopnostech těchto dinosaurů. Pomocí nejmodernější technologie jsme z těchto fosilií získali v podstatě všechny možné informace týkající se jejich mozku,“ doplnil Naish.

Paleontologové pro výzkum využili výpočetní tomografii, díky níž dokázali odhalit všechny detaily mozkovny dinosaurů, aniž by fosilie poškodili. „Tento nový výzkum je jen posledním z toho, co se díky pokroku v zobrazování zkamenělin pomocí CT rovná revoluci v paleontologii,“ dodal spoluautor práce Lawrence Witmer z Heritage College of Osteopathic Medicine při Ohio University, který se CT skenováním dinosaurů zabývá již více než 25 let.

„Teď jsme schopni posoudit kognitivní a smyslové schopnosti vyhynulých zvířat a prozkoumat, jak se vyvíjel mozek u extrémních dinosaurů, jako jsou spinosauři.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 48 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...