Vědci poprvé provedli jadernou fúzi se ziskem energie. Sen o síle Slunce v lidských rukách nabral jasnější obrysy

Nahrávám video
Americkým vědcům se podařila první jaderná fúze
Zdroj: ČT24

Americké ministerstvo energetiky oznámilo průlom v jaderné energetice. Jedná se sice o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze ale bude možné nejdříve za několik desítek let.

Americkým vědcům se poprvé v pondělí 5. prosince 2022 podařilo provést pomocí laserů jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo – povedlo se to fyzikům v zařízení Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) v rámci National Ignition Facility.

Při experimentu se podařilo díky 192 laserům dosáhnout jaderné fúze, při které vzniklo 3,15 megajoulu energie, tedy o třetinu více, než kolik se spotřebovalo při provedení fúze samotné. Je to poprvé při tomto druhu jaderné reakce – doposud sice došlo už k desítkám jiných fúzí, ale vždy její zažehnutí spálilo více energie, než vzniklo. Lidstvo tak teoreticky umí spustit reakci, která by mu v budoucnosti mohla dávat energii, jež vzniká stejným způsobem jako v jádru Slunce. Tedy energii čistou a v podstatě neomezenou.

Jaderná fúze se označuje jako „svatý grál“ ve snaze vytvořit bezuhlíkovou energetiku. Na tento zdroj energie velmi sází i americká administrativa prezidenta Joea Bidena, která chce do dalšího výzkumu masivně investovat. Průmyslové využití jaderné fúze však bude podle médií při nejoptimističtějších odhadech možné za desítku, ale možná i několik desítek let.

Komora, kde k fúzi došlo
Zdroj: Lawrence Livermore National Laboratory

„Jedná se o přelomový úspěch pro výzkumníky a zaměstnance National Ignition Facility (NIF), kteří zasvětili svou kariéru tomu, aby se zážeh jaderné fúze stal skutečností, a tento milník nepochybně podnítí další objevy,“ uvedla ministryně energetiky USA Jennifer M. Granholmová.

„Bidenova vláda je odhodlána podporovat naše špičkové vědce – jako je tým v NIF – jejichž práce nám pomůže řešit nejsložitější a nejnaléhavější problémy lidstva, jako je zajištění čisté energie pro boj se změnou klimatu a zachování jaderného odstrašení bez jaderných zkoušek,“ dodala ministryně.

„Teoretické znalosti o jaderné fúzi máme už více než sto let, ale cesta od poznání k praxi může být dlouhá a náročná. Dnešní milník ukazuje, co dokážeme, když budeme vytrvalí,“ řekl hlavní poradce prezidenta pro vědu a technologie a ředitel Úřadu Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku Arati Prabhakar.

Co je fúze

Z fúze pochází veškeré světlo a teplo ze Slunce a dalších hvězd. Umělá fúze by mohla být bezpečným, udržitelným a ekologickým zdrojem energie. Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku tak, že stvoří jádra těžších prvků jako helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

V 60. letech 20. století skupina průkopnických vědců z LLNL vyslovila hypotézu, že k vyvolání fúze v laboratorních podmínkách jde použít lasery. Pod vedením fyzika Johna Nuckollse, který byl později v letech 1988–1994 ředitelem tohoto zařízení, se z této revoluční myšlenky stala inerciální fúze, která odstartovala více než šedesát let výzkumu a vývoje v oblasti laserů, optiky, diagnostiky, výroby terčů, počítačového modelování a simulací a návrhu experimentů.

Pro realizaci této myšlenky vybudovala LLNL řadu stále výkonnějších laserových systémů, což vedlo k vytvoření NIF, největšího a nejenergetičtějšího laserového systému na světě. NIF – umístěný v LLNL v Livermore v Kalifornii – je velký jako sportovní stadion a využívá výkonné laserové paprsky k vytvoření teplot a tlaků, jaké jsou v jádrech hvězd a obřích planet a uvnitř explodujících jaderných zbraní.

Kdy budeme mít fúzní elektrárny

Vědci, kteří se na jadernou fúzi zaměřují, mluví s nadsázkou o „věčných dvaceti letech“. Už řadu let se totiž slibuje, že jaderná fúze tu bude za dvacet let – ale tento termín se neustále posunuje. K dosažení jednoduché a cenově dostupné fúze pro napájení domácností a podniků je ale stále zapotřebí mnoho pokročilých vědeckých a technologických poznatků. Podle Granholmové současný úspěch tuto hranici pro první komerčně použitelnou fúzi posunul k lepšímu – ze šedesáti let na „snad čtyřicet“.

Lawrence Livermore National Laboratory
Zdroj: Wikiedia Commons

Americké ministerstvo energetiky v současné době znovu zahajuje široce založený, koordinovaný program IFE ve Spojených státech. V kombinaci s investicemi soukromého sektoru je podle něj velký potenciál pro rychlý pokrok směrem ke komercializaci jaderné syntézy.

V Evropě se za mezinárodní spolupráce snaží o fúzi zařízení ITER.

Co zatím chybí

Lasery používané v laboratoři NIF jsou extrémně neefektivní. Experiment vyprodukoval čistou energii v porovnání s tím, co laser dodaly, ale ve skutečnosti spotřebovaly lasery před nabitím mnohem více energie. Experiment uvolnil 3,15 megajoulu – lasery dodaly „jen“ 2,05 MJ energie. Jenže kvůli neefektivitě lasery spotřebovaly na nabití asi 330 MJ, přičemž energie byla uložena v 3840 vysokonapěťových kondenzátorech po dobu 60 sekund, než byla uvolněna ve 400mikrosekundovém výboji.

Další problém spočívá v tom, že současné lasery používané v experimentu mohou v nejlepším případě vystřelit pouze jednou denně. Jenže, aby se staly fúzní energie využitelnými v praxi, budou muset v elektrárnách budoucnosti střílet několikrát za sekundu. Není proto divu, že řada expertů mluví o fúzní energii jako zdroji pro 22. století – v tomto zatím nedává smysl si od ní slibovat nějakou revoluci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...