Vědci poprvé převezli antihmotu v dodávce

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.

Napínavý transport ve speciálním kontejneru je považován za historický milník. „Dnešek znamená začátek nové éry přesných měření,“ řekl německý fyzik Stefan Ulmer, který monitoroval data z automobilu v konvoji za nákladním vozem. „Všechno fungovalo, antiprotony tam stále jsou,“ konstatoval po převozu. Šampaňské se však podle něj může začít otevírat až po potvrzení, že všech 92 antiprotonů je skutečně stále uvnitř speciálně vytvořeného prostředí, takzvané Penningovy pasti.

Nahrávám video

Přeprava v CERNu podle DPA ukázala, že kontejner navržený Ulmerem, Christianem Smorrou a jejich týmem funguje. Za několik let mají být antiprotony přepravovány do laboratoří v Düsseldorfu, Hannoveru či Heidelbergu, kde mají být prováděna ještě přesnější měření, než umožňuje CERN.

Vědci tento experiment plánovali několik let, s prvními plány začali už roku 2018:

Antihmota je složená z antičástic s opačnými elektrickými náboji a dalšími kvantovými vlastnostmi než běžná hmota. Při kontaktu s hmotou zaniká a uvolňuje obrovské množství energie.

Dlouhodobým cílem zkoumání antihmoty je vyřešit jednu z největších záhad částicové fyziky: proč je ve vesmíru obrovský přebytek hmoty. Předpokládá se, že Velký třesk vytvořil stejné množství hmoty a antihmoty. Fyzika dosud nedokázala vysvětlit, proč antihmota téměř úplně zmizela.

Evropská organizace pro jaderný výzkum je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě. Je známa též pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire).

Byla zřízena roku 1954. Cílem organizace je spolupráce evropských států v oblasti čistě vědeckého a základního výzkumu, jakož i výzkumu s ním do značné míry souvisejícího. Organizace se nezabývá činností pro vojenské účely, výsledky jejích experimentálních a teoretických prací se zveřejňují nebo jinak zpřístupňují veřejnosti. ČR se účastní její činnosti od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...