Dalekohled VLT poprvé zachytil dvojici planet u mladé hvězdy podobné Slunci. Snímky systémů s více planetami jsou zcela výjimečné, až doposud se záběry více planet u hvězdy podobné Slunci nepodařilo získat. Tento výzkum může astronomům pomoci pochopit, jak vznikají planety, třeba i ty v naší Sluneční soustavě.
Teprve před několika týdny se teleskopu VLT podařilo odhalit planetární systém u 300 světelných let vzdálené hvězdy. Jmenuje se TYC 8998-760-1. A krátce poté stejný přístroj ukázal, jak planety v tomto systému vypadají.
„Tento objev nám ukazuje, jak vypadá prostředí, které je velmi podobné naší Sluneční soustavě, ale evolučně mnohem mladší,“ uvedl Alexander Bohn, který výzkum vedl. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.
Oběžné dráhy planet:
„Astronomové sice nepřímo detekovali tisíce planet v naší galaxii, ale jen nepatrný zlomek z nich přímo pozorovali,“ doplnil spoluautor studie Matthew Kenworthy. Podle něj jsou přímá pozorování důležitá zejména proto, že mohou pomoci s pátráním po stopách života v kosmu.
Ještě výjimečnější je, pokud se podaří přímo zobrazit dvě nebo dokonce více exoplanet u jedné hvězdy. Doposud se to povedlo jen dvakrát – oba případy ale spojovalo, že tyto hvězdy byly velmi odlišné od Slunce. A právě v tom je unikátní snímek z teleskopu VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO).
„Náš tým byl nyní schopen pořídit první snímek dvojice plynných obrů obíhajících mladou hvězdu,“ říká vědecká pracovnice a spoluautorka práce Maddalena Reggiani (KU Leuven, Belgie). Záběr zachycuje planety jako dvojici jasných bodů ležících nedaleko hvězdy (na obrázku eso2011b jsou planety označeny šipkami). Na základě srovnání záběrů pořízených s časovým odstupem se týmu podařilo odlišit exoplanety od hvězd v pozadí (ostatní podobné body na snímku).
Co víme o světech u cizí hvězdy
Jedna z obřích plynných planet obíhá kolem své mateřské hvězdy stošedesátkrát a druhá asi třistadvacetkrát dále než Země kolem Slunce. Jsou tedy od své hvězdy mnohem více vzdálené než Jupiter a Saturn, plynní obři naší Sluneční soustavy (kteří obíhají v pětkrát a desetkrát větší vzdálenosti než Země).
Členové výzkumného týmu rovněž přišli na to, že obě exoplanety jsou mnohem hmotnější než jejich protějšky ve Sluneční soustavě – bližší planeta je čtrnáctkrát hmotnější než Jupiter a vzdálenější šestkrát.
Alexander Bohn a jeho tým zachytili obě planety při pátrání po obřích exoplanetách kolem mladých Slunci podobných hvězd. Hvězda TYC 8998-760-1 je stará pouze 17 milionů let a podle autorů je „velmi mladou verzí Slunce“. Na obloze se nachází v jižním souhvězdí Mouchy.
Získání těchto záběrů bylo možné díky výkonu přístroje SPHERE, který pracuje společně s dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.
SPHERE je schopen pomocí clonky odstínit jasné světlo mateřské hvězdy (zařízení pracuje na principu koronografu) a může tak zobrazit mnohem slabší planety v jejím blízkém okolí. Zatímco starší planety, jako ty ve Sluneční soustavě, jsou již příliš chladné na to, aby bylo možné je touto technikou odhalit, mladé planety jsou mnohem teplejší a září intenzivněji na vlnových délkách infračerveného záření. Pořízením několika snímků v uplynulém roce a s použitím ještě starších dat až do roku 2017 mohli členové týmu potvrdit, že obě tělesa jsou skutečně součástí tohoto systému.
Další pozorování soustavy TYC 8998-760-1, také například pomocí budovaného superteleskopu ELT (Extremely Large Telescope), astronomům umožní testovat, zda se tyto planety vytvořily v jejich současné pozici daleko od hvězdy, nebo migrovaly soustavou odjinud. ELT by rovněž mohl pomoci zkoumat interakci mezi dvěma mladými hmotnými planetami v jedné soustavě.
Alexander Bohn dodává: „Možnost, že budoucí přístroje, jako třeba ty na dalekohledu ELT, budou schopné v tomto systému objevit další méně hmotné planety, by znamenala důležitý milník v chápání multiplanetárních systémů s možnými implikacemi pro porozumění historii naší Sluneční soustavy.“
