Vědci poprvé poslali energii z oběžné dráhy na Zemi. Může to otevřít cestu k orbitálním elektrárnám

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

Solární energie je nejrychleji rostoucí formou obnovitelné energie. V současné době se podílí na celosvětové výrobě elektřiny 3,6 procenta.

Podle odhadů energetických expertů bude elektřiny získané z tří hlavních metod obnovitelné energetiky v příštích desetiletích exponenciálně přibývat: do roku 2035 dosáhnou 40 procent a do roku 2050 až 45 procent.

Obnovitelné zdroje energie by měly v polovině století tvořit 90 procent trhu s energií a elektřina získaná ze solárních panelů by se na tom měla podílet asi z půlky.

Solární energie má ale i spoustu nedostatků, o kterých se dlouhodobě ví. Tím hlavním je, že není k dispozici vždy. Ve skutečnosti je jí například v našich podmínkách nejvíc právě v době, kdy je nejméně zapotřebí. Tedy v létě, kdy jsou dlouhé dny s dostatkem slunečního svitu. 

Jedním z řešení by se mohla stát takzvaná vesmírná solární energie. Družice by díky své pozici na oběžné dráze mohly snadno získávat energii ze Slunce 24 hodin denně, 365 dní v roce. Ovšem vědci se celé desítky let potýkají s otázkou, jak pak tuto energii poslat na Zemi.

V rámci projektu Space Solar Power Project (SSPP) na Caltechu nedávno dokončili první úspěšný bezdrátový přenos energie pomocí experimentu MAPLE (Microwave Array for Power-transfer Low-orbit Experiment). Hlavním autorem pokusu byl profesor Ali Hajimiri, jehož tým jako první dokázal přenést bezdrátově energii získanou ve vesmíru dolů na Zemi. 

Kosmická energie zaměřená k Zemi

Projekt se plánoval od roku 2011, do kosmu se dostal na začátku letošního roku. Už to samotné autoři označují za úspěch. Zařízení je totiž značně složité a citlivé, takže se obávali, že let na orbitu by nemuselo vydržet.

Pak vědci provedli několik experimentů. V prvním z nich přenesli bezdrátově energie v kosmu na vzdálenost asi třiceti centimetrů. „Naše experimenty nám potvrdily, že MAPLE dokáže úspěšně přenášet energii do přijímačů ve vesmíru,“ uvedl Hajimiri. „Podařilo se nám také naprogramovat soustavu tak, aby směřovala svou energii k Zemi.“ Energii vyslanou satelitem se podle něj podařilo zachytit na střeše univerzity. 

Vizualizace vesmírné solární elektrárny
Zdroj: NASA

Množství bylo velmi malé, nestačilo by ani na rozsvícení žárovky. Podle vědců z Caltechu je ale jejich experiment úspěšný. Prokazuje totiž, že je transport elektřiny z oběžné dráhy na Zemi je možný. Na průmyslové využití to ani zdaleka není, ale umožňuje to v pokusech pokračovat dál. Na palubě družice jsou další dva přístroje, které chce Catech vyzkoušet ještě letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...