Vědci poprvé nafilmovali zahnízdění lidského embrya

Nahrávám video
První nafilmované zahnízdění lidského embrya
Zdroj: IBEC

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

„Okamžik zázraku vzniku života“ je oblíbené novinářské i literární klišé, ale ve skutečnosti je velmi obtížné říct, kdy přesně tento okamžik nastává – už jen proto, že jde spíše o proces, než nějaký skok. Jednou z nejdůležitějších částí tohoto procesu je takzvaná nidace.

Lidsky se tento proces označuje jako zahnízdění, při němž se embryo usazuje v děložní sliznici matky. Při přirozeném početí začíná šestý až sedmý den po oplodnění vajíčka spermií a končí dvanáctý den po oplodnění. Z oplodněných lidských embryí jich přežije celý proces jenom asi třicet procent.

Nidace je klíčová pro to, aby se z lidského embrya vyvinulo zdravé lidské dítě, klíčovou roli má zejména při umělém oplodnění, kdy se lékaři pokoušejí tento přirozený proces napodobit. Je sice velmi dobře popsaný, ale současně stále ještě nedostatečně prozkoumaný.

Aktivní embrya

Španělští vědci se pokusili pomocí těch nejmodernějších zobrazovacích metod ukázat, jak zahnízdění probíhá. Záběry, které pořídili, jim prozradily, že embrya se při zavrtávání do dělohy dostávají dovnitř značnou silou. Autoři věří, že jim poznatky pomohou lépe pochopit, proč se embrya tak často neimplantují, což by ve výsledku mohlo vést k účinnější léčbě neplodnosti.

Až doposud se zahnízdění embrya studovalo hlavně u zvířat: je to sice dost podobné tomu, co se děje s embryem lidským, ale ne dostatečně. Lidský organismus je natolik komplikovaný a unikátní současně, že je zapotřebí specializovaného výzkumu. Toto téma je ale navíc eticky natolik citlivé, že bez přesných nebo citlivých metod není bádání možné bez závažných dopadů na matku a/nebo embryo.

Jak to vyřešili španělští vědci? Vytvořili materiál, který napodobuje vnější děložní tkáň, ke které se embryo připojuje za účelem implantace. Tato gelovitá matrice je z větší části tvořena kolagenem, ale obsahuje také další proteiny důležité pro vývoj embrya. Díky tomuto vynálezu byli vědci schopni mikroskopicky zaznamenat, jak se lidské embryo implantuje. Pro srovnání také studovali embrya myší a zjistili několik důležitých rozdílů.

Ty spočívají zejména v tom, že lidské embryo se snaží do děložní tkáně doslova zakopat, jako voják do zákopu. Na rozdíl od toho myšího, které se jen rozprostře na povrchu tkáně.

Nejvíce na tomto pokroku autoři studie oceňují vývoj metody, kterou využili a kterou nabídnou také dalším vědcům, aby ji mohli i oni využít pro vlastní studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...