Vědci otestovali planetární obranu ve stylu Armageddonu

Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.

Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na desítky tisíc stupňů a proměnit ho v rozpínající se plyn, který by planetku vychýlil z její dráhy.

„Materiál se jedním směrem odpařuje a planetku tlačí směrem opačným,“ uvedl jeden z autorů studie Nathan Moore. „Z planetky to vlastně udělá raketu,“ řekl listu The Guardian.

Planetární obrana

Katastrofální srážky s planetkami jsou v historii Země vzácné, ale ne vyloučené. Asteroid, který před 66 miliony lety zasáhl naší planetu a vedl ke konci nadvlády dinosaurů, byl široký necelých deset kilometrů. Nebezpečná jsou i menší tělesa – asi 18metrový meteorit v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk a zranil přes dvanáct set lidí.

Vzhledem k existenční povaze hrozby vědci zkoumají nejrůznější strategie, jak Zemi před masivními dopady ochránit. Sonda DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2022 záměrně narazila do Dimorphosu, malého měsíce planetky Didymos. Cvičná mise byla úspěšná, taková operace by se ale v případě reálného ohrožení musela provést několik let před hrozícím dopadem.

Jaderná varianta by se nabízela v případě větších planetek a zejména, kdyby bylo na zásah málo času. Moore spolu s kolegy svou teorii ověřil experimentem, při kterém vystavili maketu planetky intenzivnímu rentgenovému záření. V odborném časopise Nature Physics pak vědci popsali, že by podobná strategie měla fungovat také u planetek o průměru až čtyři kilometry nebo i větších.

„Pokud bychom měli dostatek času, mohli bychom určitě odrazit i větší asteroidy,“ dodal Moore.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...